Pokud jste se připravovali na Hervis 1/2Maraton Praha s pomocí tréninkových plánů otištěných v časopise Běhej pod názvem "Připravte se na jarní půlmaraton jinak" a "Stoupáme k vrcholu", možná si kladete otázku, co bude dál. První myšlenka vás samozřejmě směřuje k absolutnímu vrcholu - maratonu.
Pokud si sportovní výkon, tedy výkon v běžeckém závodě, představíte jako pyramidu, pak obecná (aerobní) vytrvalost představuje základnu této pyramidy. Je tedy zřejmé, že kvalita aerobní vytrvalostní přípravy zcela zásadně ovlivní stabilitu vašeho výkonu v hlavní části sezóny. Pokud v zimní části vybudujete dostatečně kvalitní základ, můžete se v hlavní sezóně těšit z dlouhodobé a kvalitní sportovní formy.
V kolektivních sportech je logika jednoduchá. Musí být někdo, kdo minimálně určuje sestavu a taktiku pro zápas a roli trenéra tam nikdo nezpochybňuje. Složitější je to ve sportu individuálním, jímž je běh. Má smysl mít svého trenéra? Neprosadil by se talentovaný běžec i bez něj? Co všechno se vlastně skrývá pod pojmem trenér?
Tak je to tam! Po patnácti týdnech řešení zdravotních problémů střídaných intenzivním tréninkem se mi podařilo splnit svůj sen i veřejný závazek - dát maraton pod tři hodiny. Reálný čas je 2:58:55, a ten oficiální 2:59:02, takže to ani není nějaký úplně ušmudlaný výsledek.
Drážďanský maraton, na kterém se nakonec odehraje pokus o překonání tříhodinové hranice, se běží v neděli 18. října. Předposlední týden už jsem pojal jako dolaďovací. Nestálo by to za to si tak brzo před maratonem přivodit nějaké další potíže. Stačí ty, se kterými bojuji od počátku. DOPLNĚN KOMENTÁŘ TRENÉRA
Když jsem přemýšlel o realizaci tohoto seriálu, ani jsem netušil, jaké to bude nakonec drama. Pro mě to jsou neskutečné zvraty, spousta nových informací, doposud nepodstoupené zatížení, ale také spousta chyb a nedisciplinovanosti.
Tak už to vypadalo, že se vše dobře rozvíjí a zase nějaká komplikace. Pondělní trénink jsem odběhl sice podle plánu, ale už v jeho průběhu jsem cítil, že mě lýtko bolí. Trošku jsem s tím bojoval již od pondělí po Tesco Grand Prix a protože jsem byl nabuzený dobrým výsledkem, chtěl jsem nenasytně ještě víc.
Týden po Tesco Grand Prix jsem zahájil v ordinaci Dr. Barny. Chtěl jsem mít jistotu, že je sval v pořádku. Přeci jen se stále ještě tlumeně ozývá. Závěr? Všechno je zřejmě v nejlepším pořádku. Ultrazvuk byl v podstatě čistý. Pro jistotu ještě jednu dávku rázového ultrazvuku a finíto!
Sedím takhle jednoho srpnového odpoledne u našeho domku na Milířích a říkám si: „Co takhle poslat názor a pár řádků od běžce, který patří delší dobu do výkonnostní třídy běhání?" Rozhodl jsem se k tomuto kroku proto, že bych se rád krátce zamyslel nad úrovní českého vytrvalostního sportu. Konec konců, třeba někoho tento příspěvek bude motivovat k lepším výkonům.
Minulý článek jsem zakončil popisem velmi slibného pondělního tréninku. Ani zbytek týdne jsem své tréninkové povinnosti nezanedbával. Vlastně jsem šel i nad plán. Středeční trénink byl totiž také o trošku rychlejší, a já tak začal získávat ztracenou půdu pod nohama.
V rytmu nového školního roku a pracovních povinností už je daleko komplikovanější se držet předepsaného plánu, který mi trenér připravil. S těmi dvěma dny nečinnosti se počítalo, ale další volný den už být neměl.
Utekly prázdniny. Uběhl již téměř celý náš společný tréninkový rok a zbývá nám jen absolvovat poslední, tedy dvanáctý, cyklus. Je pochopitelně, jak jsem již předeslal v předchozím zátěžovém plánu, závodní. Není na co čekat. Podzim uběhne jako voda a kdy už chceme prodat to, co jsme dosud naběhali. Jedině teď v následujících týdnech a možná i v říjnovém přechodném období.
Pokud se někoho zeptáte, kde u nás leží Slepičí hory, dostanete správnou odpověď jen výjimečně. Pokud se ale zeptáte běžců vrchařů, tak ti si určitě vzpomenou na závod českého poháru - Běh na Kohout, který se zde každoročně běhá. Jedná se o překrásný kout naší země ležící na jihu Čech mezi Kaplicemi a Trhovými Sviny se dvěma vrcholy - Kohout 870 m nad mořem a Slepice-Vysoký kámen 864 m.
Ano, tak můžu potvrdit, že jsem zpátky v tréninkovém režimu! Přesto se stále snažím nohu trochu šetřit, a to jak po stránce zatížení (tempa), tak pomocí kinesiotapu. I kdyby jeho funkce neměla v reálu takové léčebné schopnosti, jako zřejmě má, stačil by mi i ten pocit, že mám nohu fixovanou.
Jak jsem v minulém článku slíbil, naváži na mé hodnocení kolektivního tréninku i svým pohledem na individuální tréninkový systém. Předpokládám, že většina z vás ho stejně, vzhledem ke svému pracovnímu či jinému vytížení praktikuje. V podstatě vám většinou ani nic jiného nezbývá, protože to prostě časově nezvládáte a jste rádi, když se občas utrhnete v jakž takž normální denní době k vlastnímu proběhnutí.
Sedmý týden mé přípravy, která se doposud nesla spíše v duchu rozebírání fyzických potíží, nakonec byl přece jen o běhu. V pondělí i úterý jsem běhal ještě v Turecku. V obou případech cca 6 km. Teploty byly 36 stupňů, takže jsem si připadal jako průtokový ohřívač. Potil jsem se zkrátka jako kůň, ale nebylo to nepříjemné. PŘIDÁN KOMENTÁŘ TRENÉRA
Velmi často se na vás řítí záplavy informací o neuvěřitelných způsobech tréninku keňských borců v jejich tréninkových kempech. Po pečlivém prostudování nepřestáváte žasnout nad tím, co dokáží tyto černé běžecké perly zvládnout. Někdy vás to i dost značně rozladí, když si uvědomíte, co s bídou dokážete odtrénovat vy. Je třeba se na to ovšem podívat také z druhé strany.
V minulém článku už jsem zmínil, že se pomalu vracím k běhání. Dnes můžu říci, že stále ještě běhám. Úplně bezbolestné to není, ale běhám. Dostal jsem naordinován lehký trénink, ale už po prvním běhu jsem si začal lámat hlavu, co to vlastně lehký trénink je.
Nechtěl jsem se do tohoto tématu vůbec pouštět. Je to totiž obzvlášť tenký led, zejména pro mě, ale když jsem před 14 dny řekl na těchto stránkách „A" musím říct i „B", aby byl obrázek kompletní. Jak je to s návratem k tréninku po zranění? Zatím jsem psal o návratu po nemoci. Ale zranění, to je něco docela jiného.
Pátý týden mě čekala série dalších sezení s ortopedem MUDr. Milošem Barnou a fyzioterapeutem Vlastimilem Ježkem, kterým vděčím za to, že už zase myslím na běhání. Dnes už to můžu říci, protože v době, kdy tento článek píšu, už za sebou mám první kilometry a cítil jsem se výborně. Když to tak bude i ráno, bude to úplně super.
Je to neuvěřitelné, jak nám léto strašně rychle ubíhá. Nejlépe to vidíte při plnění tréninkových plánů. Máme za sebou dva objemové cykly zkráceného letního přípravného období a čeká nás třetí a v celoročním pořadí jedenáctý tréninkový cyklus.
Již 18. ročník tradičního běžeckého kempu na Babyloně vždy v druhé polovině července se plně vydařil, možná také díky propagaci na tomto serveru. Celkem se na něm v průběhu 14 dní vystřídalo celkem 55 běžců a 12 běhajících členů vedení nebo návštěv z řad rodičů. Někteří přijeli třeba jen na víkend nebo na část týdne, což zde nebyl žádný problém, už jen proto, že letos poprvé jsme byli v kempu pro 120 osob téměř sami.
Ani na prahu čtvrtého týdne své přípravy jsem nemohl pomýšlet na jakékoliv zatížení. Místo toho mě stav mého stehna zavedl do ordinace MUDr. Miloše Barny, jedné z největších kapacit ve svém oboru. Jeho rukama prošel už nejeden vrcholový sportovec, včetně profesionálů.
Zřejmě jsem si k tomuto tématu nevybral zrovna nejvhodnější období, protože teď by nemocí mělo být proti zimě a jarním či podzimním plískanicím, případně chřipkovým epidemiím, mnohem méně, ale já si myslím, že připomenout alespoň základní zásady není nikdy na škodu. Zejména když to všichni, mě nevyjímaje, neuvěřitelně podceňujeme.
Ani jsem nečekal, že ten můj příběh dostane tak dramatickou zápletku hned v úvodu. Možná jsem se jí obával později, abych se nezranil v plném tempovém tréninku, ale takto v úvodu mě to zaskočilo. Kdo četl můj poslední příspěvek, ví, že jsem se v závěru druhého týdne přípravy zranil. Ozvalo se mi rok a půl staré zranění, ke kterému jsem přišel při závodu na tři kilometry.
Již někdy na jaře jeden z vašich dotazů směřoval k vysvětlení superkompenzace, o které jsem se několikrát zmiňoval ve svých článcích a na níž stavím i své tréninkové plány. Nějak mi to časově nevycházelo, vždy jsem považoval za důležité popsat něco jiného, ale teď jsem dospěl k názoru, že když jsme v hloubce letního přípravného období, kdy opět jedeme v tréninku celkem naplno, nebylo by od věci něco si o superkompenzaci říci.
V seriálu Běžící terč sledujeme přípravu Honzy Prokopa na říjnový maraton v Lausanne, v němž hodlá konečně pokořit hranici tří hodin. Druhý tréninkový týden by proběhl celkem v pohodě, kdyby se při nevinném nepříliš rychlém běhu neozvalo staré zranění.
Je léto. Někteří z nás plánují pravidelný letní výcvikový tábor. Nedá mi to, abych se k tomu také trochu nevyjádřil. Nejdříve je třeba si ujasnit, čeho tímto koncentrovaným zaměřením na běžecký trénink ve velmi krátkém časovém úseku chcete dosáhnout.
V seriálu Běžící terč sledujeme přípravu Honzy Prokopa na říjnový maraton v Lausanne, v němž hodlá konečně pokořit hranici tří hodin. Hned v prvním týdnu objemového tréninku řeší problém, jak zvládnout naběhat požadovaný objem. Dají se neodběhané kilometry nahradit jízdou na kole? A co na to jeho trenér?
Možná se vám to tak nebude zdát, ale přesto si za tímto nadpisem k povídání o dalším přípravném letním cyklu stojím. Neumím si představit lepší podmínky pro běhání, než je dlouhý den v létě, spojený s optimálním počasím.
V návaznosti na spolupráci s behej.com při Pražském maratonu jsem přijal výzvu redakce k sledování a komentování tréninku na druhý z vrcholů mé letošní sezóny, konkrétně její podzimní části - maraton v Lausanne. Ten se poběží na konci října, a tak mne čeká čtyřměsíční příprava, která bude veskrze veřejnou záležitostí.
Posledním z tréninkových prostředků, který zcela jistě nejen já používám v rámci komplexní přípravy a jemuž jsme se dosud nevěnovali, jsou doplňkové sporty. Je to velmi oblíbené zpestření zátěže a hlavně dost důležité odreagování od možná někdy až příliš monotónního a nezajímavého běžeckého drcení kilometrů za každou cenu.
Další tréninkový prostředek, který patří do komplexní atletické přípravy, je bezesporu posilování. Pro atlety většiny disciplín až po běžce středních tratí je velmi důležitou součástí tréninku a v některých fázích přípravy zcela nenahraditelnou tréninkovou složkou. Velký význam má i pro běžce delších tratí.
Jedním z nejdůležitějších momentů pro sportovce je po jeho dlouhodobé přípravě na důležitý vrchol sezóny správně načasovat vzestup sportovní formy a vyladit ji na den „D“ a hodinu „H“.
Nechcete v době prázdnin zahálet, ale získat kondici a na podzim se předvést v plné formě při některém z vybraných závodů? Nebo naopak nemáte závodní ambice a běh vám dává hlavně energii a chuť do života? Pro oba typy běžců je v období července a srpna přichystáno několik běžeckých kempů.
Ano, už je tak. Máme za sebou 8 tréninkových cyklů, tedy 32 týdnů kvalitní běžecké přípravy, z čehož bylo posledních 8 týdnů zaměřeno na vyběhávání závodního tempa. Teď přichází čas na "obnovení zásob a dobití baterek".
V pondělním článku věnovaném činnostem, které je dobré udělat po každém tréninku či závodě, jsem se zmínil i o důležitosti protahovacích cviků. Doplňujeme tento text o ukázky některých z nich.
Již několikrát jsem se ve svých článcích zmiňoval o tom, co provést po právě absolvovaném závodě, ale pořád kolem sebe, zejména v tomto závodním období, vidím docela zásadní nedostatky. Proto bych chtěl shrnout podstatné body do následujícího komentáře.
V dnešním pokračování se dostáváme k jednomu z nejzákladnějších tréninkových prostředků, o kterém jste se možná kdysi učili už na základních školách, a to ke speciálním běžeckým cvičením.
Nyní tímto tématem určitě vyvolám řadu rozdílných reakcí jak z pohledu trenérů, tak i závodníků. Proto opět v nadpisu neuvádím žádný dodatek, který by mohl působit zavádějícím dojmem. Vím, že nesu svoji kůži na trh, ale já si za názorem, který v tomto textu prezentuji, stojím. A i když vím, že jsem tím rozhodně neobjevil Ameriku, jsem přesvědčen o účinnosti i účelnosti rovinek tak, že jsem je zařadil mezi své tréninkové prostředky.
Je to opravdu tak, jak to prezentuji v nadpise tohoto komentáře k závěrečnému čtyřtýdennímu cyklu závodního období. Osmý cyklus by nám měl dopomoci k vyladění sportovní formy na optimální úroveň. Měli bychom prodat vše, co se nám podařilo dosud natrénovat a proto je nutné bezpodmínečně závodit a závodit. Trénink je v podstatě už jen vyběhávací a udržovací. Není nutné komplexně dodržovat vše, co je v následujícím plánu předepsáno, ale spíš se řídit pocity a výkonností v závodech.
Úmyslně jsem nedal k nadpisu dnešního dalšího dílu o popisu tréninkových prostředků žádný dovětek, abych zbytečně nejitřil emoce zavádějícím názvem textu. Třeba si ještě vzpomenete, že jsem v úvodním článku o těchto prostředcích přirovnal maximální rychlost při stavbě domu ke komínu.
Hned po přečtení nadpisu tohoto textu už slyším vaše námitky. Na co je nám při dlouhých závodech běhání mnohem rychlejších úseků, než potřebujeme ke svému závodnímu výkonu? To nám nic nepřinese, rozbijeme si objemovou přípravu a ztratíme množství času tréninkem tempové rychlosti, který bychom mohli věnovat třeba běhání speciálního tempa.
Ostře sledovaný vytrvalec, Hanák Jarda Martínek, si ve svých čtyřiceti letech chce splnit sen a zaběhnout první maraton, a to hned Volkswagen Maraton Praha 2009. Z původně stanoveného času 2:53 hod. ubral na základě výsledků v přípravě celých šest minut dolů, a tak jsme o to více napjati, jak v den "D“ v Praze vše dopadne. Jardovi zbývá již jen jeden týden do startu.
Nedávno jsem v jednom článku probíral taktiku v závodě. Přestože měl být teď na pořadu další tréninkový prostředek, tedy tempová rychlost, nedá mi to, abych se ještě k původnímu tématu nevrátil. Tentokrát z úplně jiného úhlu pohledu.
Použil jsem pro úvod prvního cyklu závodního období jedna opět další naše staré pořekadlo. Věřím, že i vy se stejně jako já těšíte, až se ponoříte do vůní čerstvě rozkvetlých a ostře zelených lesů, kde si čistým vzduchem propláchneme průdušky, zahleněné po přechozených nachlazeních, ulovených v letošní předlouhé a protivné zimě.
Podle mě je to tak, jak jsem to nazval v titulku, který uvádí další z tréninkových prostředků. Opravdu si myslím, že tato nesmírně důležitá část přípravy, která může buď vyšperkovat dlouhou několikaměsíční dřinu patřičným výkonnostním vzestupem, nebo ji také totálně zkazit nesprávným postupem, je střechou naší pomyslné stavby budování běžecké formy.
Když jsem se s redakcí behej.com domlouval na seriálu o přípravě na M-ČR v půlmaratonu, bylo naši snahou ukázat běžcům, jak vypadá příprava vrcholového závodníka. Chtěli jsme, aby čtenář získal lepší představu o tom, jak probíhá trénink, jak se musí přizpůsobovat podmínkám, stavu organismu, psychiky a jak se můžou řešit problémy. Bohužel můj seriál byl svojí většinou o řešení problémů a ke konci už úplně chyběl trénink.
Vím, že jsem se měl v návaznosti na své předchozí články věnovat teď speciálnímu tempu, ale věřím, že si na to počkáte až do příštího týdne a trochu se zamyslíte i nad tématem, které vám teď tady předkládám, a tím je běžecká taktika. ČLÁNEK AKTUALIZOVÁN
Jaroslav, jaro a maraton. To spojení je zvláštní, vzrušující i příjemné a Jardu Martínka čeká už jen jeden měsíc tréninku na jeho první maratonskou trať. Ačkoliv se Jarda dlouho bránil změnit svůj cílový čas 2:53 hod., dnes už si myslí, že bude asi už muset opustit tyto relativně bezpečné vody a jít hlouběji.
Pokud si ještě trochu pamatujete článek, ve kterém jsem přirovnával roční tréninkový cyklus ke stavbě domu, tak tam jsem zařadil silovou vytrvalost do pojiva, které všechny ostatní prostředky drží pohromadě.
Když se příroda rozhodne, že má čas, má zkrátka čas a člověk s tím nic nezmůže. Jediné, co se dá v takové situaci udělat, je tříbit trpělivost a bavit se něčím jiným. Píšu o zábavě zvané trénink, výkon a závodění.
Zdá se, že trenér Zdeněk Smutný, s jehož uceleným tréninkovým plánem se setkáváme každý týden na tomto webu, zaujal dalšího běžce. Triatlet z Přerova, osmadvacetiletý Ivo Vrba, už několik měsíců trénuje právě podle těchto plánů. Proč se tak rozhodl a jaké má sportovní ambice?
Možná se divíte, že jsem použil v nadpisu tohoto článku opět naše staré přísloví, jen trochu pozměněné pro nás, běžce, ale já to tak vidím. Zcela jednoznačně je třeba opustit běhátka, tunely, chodby nebo jen třeba teplé postele a rozehřáté radiátory, či televize i počítače a vyrazit na tréninky ven. Nejlépe někde do přírody, do lesů, parků nebo alespoň na co nejméně frekventované silnice.
Pod čtyřicet minut na desetikilometrové trati se až do soboty nikdy nedostala. Přišlo to právě až při sobotní Pečecké desítce. Stopky se v cíli zastavily na hodnotě 39:53. Vanda Kadeřábková-Březinová, v civilu novinářka a operní pěvkyně, patří mezi běžce a běžkyně, které oslovila tréninková filozofie Zdeňka Smutného prezentovaná na stránkách behy.cz. PŘIDÁNY INFORMACE O BĚŽECKÉM SOUSTŘEDĚNÍ + LAKTÁTOVÁ KŘIVKA
Seznámili jsme se již se dvěma typy tréninkových prostředků dle názvosloví, které používám při konstrukci ročního tréninkového plánu, a je na čase vrhnout se na další. Vezmu to postupně, i když následující dva prostředky jsou dost provázané. Dostatečně jsem to, tuším, popsal při přirovnávání celoročního plánu ke stavbě domu. Dnes se budeme věnovat tempové vytrvalosti dvě /TV2/.
Je tady březen a s ním další díl seriálu, ve kterém pravidelně sledujeme čtyřicátníka Jardu Martínka při jeho přípravě na PIM Pražský maraton. Po zvládnutí první etapy přípravy přichází druhá, do níž ovšem tvrdě zasáhly pracovní povinnosti a tak Jarda musí improvizovat, jak to jen jde.
Život sportovce je rozmanitý. Vedle tréninkových dávek, aktivní regenerace, překonávání lenosti či naopak krocení přemíry snažení vstupují na scénu záležitosti, které někdy ovlivňují výsledný výkon více, než vše, co jsem vyjmenoval. Jde o zranění a nemoci.
Při představování tréninkových prostředků používaných k plánování přípravy v ročním tréninkovém cyklu jsme se dostali k tempové vytrvalosti s označením jedna (TV1), jak jsem si to před léty upravil a věřím, že po průběžném vysvětlování mého názvosloví určitě pochopíte, proč jsem to takto rozlišil.
Jak jsem se již zmínil v předchozích článcích, pokusím se rozebrat podrobně jednotlivé tréninkové prostředky, které se používají při plánování tréninku. Předpokládám, že je většinou znáte, možná máte zafixované jiné názvosloví, ale princip by měl být stejný.
Tak tragické podmínky pro zimní běžeckou přípravu jsem už dlouho nezažil. Máme za sebou první čtyři přípravné cykly, tedy 16 týdnů, a rozhodně jsem si to představoval jinak. Alespoň v lednu a v únoru. Bohužel s tím většinou nemůžeme nic dělat a nezbývalo nám převážně nic jiného než improvizovat.
První pocity z další přípravné cesty jsou velmi pozitivní a to i přes dvě, doufám drobnější, komplikace. Ukázalo se, že při kilometráži okolo 130-140 kilometrů týdně bych měl zvládat i velmi intenzivní vstupy.
Dostávám dost velké množství dotazů k plnění tréninkového plánu a vzájemné návaznosti jednotlivých tréninkových prostředků. Nejvíce je zájem o to, jak co spolu zaměnit, když máte málo času a nestihnete trénink tak, jak je naplánován. Jistě se dá ledacos změnit tak, aby na sebe různé druhy zatížení navazovaly, ale proč si komplikovat život, když jde vše splnit jednoduše a bez problémů i v čase, který máte možnost tréninku obětovat.
Jarda Martínek, jehož individuální trénink na Pražský maraton sledujeme, zvítězil v závodě Hanáckého běžeckého poháru. Ani tento úspěch jej však nepřiměl k tomu, aby změnil plán běžet svůj premiérový maraton pod 2:53. Jak probíhá jeho další příprava?
Asi teď nad tímto nadpisem nevěřícně kroutíte hlavou, ba možná si i někteří z vás pomyslí, že by bylo na čase, abych navštívil psychiatra a rezervoval si delší pobyt na nějaké klinice pro duševní poruchy. Přesto si za tím, i když s dost vysokou nadsázkou, stojím a budu se vám teď snažit svůj pohled na věc trochu upřesnit.
Proti tomu, že správné rozcvičení by mělo být základem každého tréninku a závodu, nikdo z běžců asi nebude nic namítat. Dostatečně to ve svém článku vysvětlil vyškovský trenér Zdeněk Smutný. Dnes přinášíme další ukázky protahovacích cviků, které nebyly zařazeny do úvodního článku věnovanému této problematice.
Třetí přípravný cyklus se pro mě stal prvním prubířským kamenem přípravy. Tělo se začalo bránit objemu, dostával jsem se do únav, které byly velmi nepříjemné. Někomu by se mohlo zdát, že na šesti stech kilometrech za cyklus prožívat krizi je brzo, ale je to daň věku. Musím pracovat s tím, jaké možnosti mi organismus skýtá, a tohle je bohužel realita. Nejhůře vnímám dlouhé cesty autem, které mě někdy mrští na dno víc, než leckteré tréninky.
O rozcvičení před závody nebo tréninkem jsem se již několikrát zmiňoval, ale přesto bych se k tomuto velmi důležitému tématu ještě jednou rád vrátil a věnoval se mu trochu podrobněji. Podle mých letitých zkušeností správnou rozcvičku většina běžců, a to nemyslím jen hobby závodníky, ale i výkonnostní borce, značně podceňuje. OBSAHUJE FOTOGRAFICKÉ UKÁZKY CVIKŮ
První tři cykly značně prověřily naše morálně volní vlastnosti a leden byl vrcholem ledovce. Snad nebude platit, že: „Nebylo tak zle, aby nemohlo být ještě hůř.“
Stejně jako v loňském roce jsem se rozhodl zhodnotit svou další běžeckou sezónu a pokusit vytvořit alespoň rámcový plán na rok 2009. Má to dvě výhody: sám si udělám jasno a možná se najde pár lidí na behej.com, které to zajímá a přečtou si to.
Loni náš nejlepší vytrvalec Pavel Novák se chystá na dubnové Mistrovství republiky v půlmaratonu, které by se mělo stát odrazovým můstkem pro splnění jeho dlouhodobého snu - probojovat se na start olympijského maratonu v Londýně 2012. Počáteční pohodu a odhodlání nyní střídá období únavy a nepohody...
Oproti teplému prosinci leží už pár týdnů i v hanácké nížině celkem dost sněhu a tuhá zima včetně velkých mrazů se pokouší většině běžců znemožňovat trénink. Jak jsme zmínili v rozhovoru a druhém dílu našeho seriálu, Jarda jako běžec má ale sníh rád, a tak pro něho není problém odběhat to, co si sám naordinoval.
Dnes si zopakujme hlavní zásady týdenního tréninkového mikrocyklu, aby byla naše představa o tréninku ucelenější, než když jsme se postupně seznamovali s rozložením zatížení do jednotlivých dnů, kdy někomu možná mohly uniknout důležité souvislosti.
Pokud se divíte, s jakým tématem přicházím, vězte, že mě k tomu vede toto roční období plné všech možných i nemožných nemocí a hlavně také to, že většina sportovců, běžce nevyjímaje, má tendenci bagatelizovat jakékoliv onemocnění, při kterém nejde přímo o život.
Mrzne až praští, oblíbené běžecké trasy pokrývá sníh. Doba, kdy hobby běžci odkládají maratonky a o víkendu se vydávají na běžkařské trasy. Vítá takovou změnu i náš špičkový vytrvalec Pavel Novák, jehož vysněným cílem je Londýn 2012? Jak se připravuje v těchto dnech na jarní Mistrovství republiky v půlmaratonu?
Prošli jsme již všechny dny v týdnu, ve kterých jsem vám chtěl ukázat, jak si představuji tréninkovou náplň podle mých tréninkových plánů. O sobotě jsem se zmínil již v úvodních článcích, ale rád bych se k tomuto dni ještě jednou vrátil a probral jej z hlediska zátěže trochu jiným pohledem.
Od prvního rozhovoru uplynulo již několik týdnů. Jarda Martínek je s přípravou v plném proudu a netají se tím, že se z něho v tomto směru stal dravec. Do svých kilometrů se zakusuje s vervou a nadšením. Je to na něm znát už jen z toho, jak líčí každý svůj trénink.
Úspěšně jsme absolvovali prvních osm týdnů objemové zátěže v prvním přípravném období. Jsme tedy v polovině této fáze a je nutné předtím, než se vrhnete na další čtyřtýdenní tréninkový cyklus, říci si pár důležitých slov.
Před dvěma týdny se svěřil náš letošní nejlepší maratonec Pavel Novák s tím, že jeho cesty vedou na olympijské hry do Londýna 2012. Snaží se uzpůsobit přípravě svůj civilní život a tréninku dát "vědečtější" základ. Jak se mu daří plnit tréninkový plán první přípravné sezóny? Kromě odpovědi odhaluje v následujícím textu i výsledky vyšetření ve sportovně-diagnostické laboratoři Ivana Svědíka.
Z mého pohledu trenéra i z dlouholetých osobních zkušeností je páteční trénink nesmírně důležitý, zejména za předpokladu, že se v sobotu zúčastníme závodů. V tomto jsem velmi důsledný a rozhodně nic nepodceňuji jak u svých svěřenců, tak u sebe. Je pro mne nepředstavitelné jet soutěžit, aniž bych se den před tím důkladně nerozcvičil.
Máte rádi dlouhé běhy, občas si jdete zaběhat, nebo již závodíte ve vytrvalostních bězích a máte chuť si zkusit příští rok na jaře Pražský maraton a zaběhnout i slušný výkon, to je čas alespoň 3:15, nebo i pod 3:00 a případně i lépe ? Tak právě pro vás je určen tento článek.
Bydlí nedaleko Olomouce. Po dlouhých osmnácti letech běžeckého "nicnedělání" se rozhodl, postavit se na start svého prvního maratonu a to těsně před svými 40. narozeninami. Jarda kývl na nabídku redakce behy.cz a bude se nám průběžně a pravidelně svěřovat se svou přípravou na PIM 2009.
Dlouho jsem uvažoval, zda má smysl psát o čtvrtečním dni, kdy vlastně netrénujeme, máme volný regenerační den, ale po zvážení všech pro i proti jsem se rozhodl, alespoň nastínit, jak si takový odpočinek představuji.
Cesty, které dláždí sportovní vzestupy a pády, mají mnoho tváří. Mohou být radostné, smutné, bolestivé, euforické, systémové i chaotické. Můžou být pro sportovce úspěšné, nebo ho poslat na dno. Ve sportu nemůžete budoucí výkon vypočítat, vyskytuje se v něm mnoho nepředvídatelných zvratů.
Možná vás zarazil specifický název tohoto mého dalšího povídání o tréninkových dnech v mém systému tréninku, ale já to tak s jistou nadsázkou opravdu cítím, přestože toto slovní spojení patří někam do jaderné fyziky, tedy do oboru mně bytostně cizímu.
Proč nám to neběhá jako třeba Boltovi, Warinerovi, Bekelemu, Wanjirovi, nebo alespoň tak, jako tomu prďolovi od vedle? Co nás běžce limituje a co můžeme ovlivnit tréninkem, snahou a vůlí?
Máme za sebou první čtyřtýdenní tréninkovou přípravu na příští sezónu. Dokonce nám i téměř celé první tři týdny přálo počasí, takže se dalo trénovat docela v pohodě. Bohužel pak přišla zima a to na nás klade mnohem větší nároky.
V předchozích článcích jsem popsal tréninky tak, jak si je představuji, podle mého návrhu tréninkového plánu. Naposledy jsme v pondělí odpočívali. Na řadě je úterní trénink. Ten je velmi důležitý z hlediska rozložení zatížení v týdenním mikrocyklu. Pojďme se na něj postupně podívat.
Jistě se asi v duchu při pohledu na tento nadpis ptáte, proč jsem ho použil k popisu pondělního tréninku. Rozhodně to není kvůli sympatiím k jedné naší politické straně, vyznačující se touto barvou, to chraň bůh, ani kvůli jednobarevnému vidění po dvou zatěžkávacích trénincích v sobotu a v neděli.
V předchozích článcích jsme si popovídali o sobotním tréninku, tedy závodech, které tvoří nejdůležitější a nejkvalitnější část týdenního mikrocyklu v našem systému.
V září tohoto roku vyšel na behej.com článek Pavla Nováka "Intuitivní trénink: Zamyšlení a pokus". Tím pokusem bylo vyzkoušení fungování intuitivního tréninku na tréninkovém a životním kamarádovi Leoši Pelouchovi závodícímu za SK Chotěboř. Po dvou měsících je možné již bilancovat úspěšnost tohoto pokusu.
Dnem 3. 11. 2008 fakticky zahajujeme nový tréninkový rok 2008 – 2009, a to prvním přípravným obdobím, které bude mít čtyři čtyřtýdenní cykly. Než přistoupím k prvnímu tréninkovému cyklu, je nutné si uvědomit, že plán je stanoven tak, abychom mohli celoročně závodit. Text obsahuje tréninkový plán pro fiktivního běžce s osobním rekordem 40 min./10 km
Na soutěž je dobré se připravit nejen tím, že sbalíte běžecké oblečení z prádelní šnůry, kde viselo možná celý týden, a spolu s botami, zalepenými blátem z poslední akce, jej hodíte do kabely. Snad se i ještě vrátíte pro nějaké pití, pokud si na to vzpomenete, a pak vyrazíte. V dnešním díle bych se rád pozastavil i u taktiky v závodě.
Když jsem uvažoval o popisu tréninku v jednotlivých dnech týdne, byl jsem přesvědčen, že začnu pěkně chronologicky pondělím, ale po tom, co pravidelně už léta vidím téměř na všech běžeckých soutěžích a v poslední době se tento stav neustále zhoršuje, mi to nedá a začnu sobotou a závody, tedy pro nás nejkvalitnějším tréninkem a tím závody bezesporu jsou.
Jak se zlepšit jinak než tréninkem - správnou technikou běhu. Teď si v duchu říkáte, co nám to tady ten cvok píše za bludy. Jenže já jsem přesvědčen, že pokud dočtete tento jednoduchý návod a zamyslíte se nad sebou, většinou mi dáte za pravdu.
Přechodné období, to je pro mne čtyřtýdenní cyklus po skončení tréninkového roku a před začátkem nového tréninkového roku. Obvykle se využívá k odpočinku, léčení zranění, rehabilitaci, zvýšené regenerační péči. OBSAHUJE TRÉNINKOVÝ PLÁN PRO OBDOBÍ OD 6.10. DO 2.11.
V minulém týdnu jsem představil svou tréninkovou filozofii. V této části se chci věnovat základním údajům, nutným pro správné plánování tréninků, tedy rozdělení roku do jednotlivých cyklů a popis zásad, z nichž vychází můj tréninkový systém a podle kterých stanovuji vlastní zatížení. Objem je stanoven tak, že by se z něj měly dát zvládnout závody v délce kolem 10 km. Ještě dnes vydáme tréninkový plán pro období od 6.10. - 2.11.
Neoslovily vás dostupné tréninkové plány a metody? Zkuste trénovat se Zdeňkem Smutným, běžcem a trenérem z Vyškova. V následujícím období se každý týden budeme setkávat s jeho články na téma trénink. Na úvod představuje Zdeněk sebe a svou tréninkovou filozofii.
Ostře sledovaná příprava Dušana Šebka na vrchařské mistrovství světa v sobotu vyvrcholila ještě ostřeji sledovaným závodem. Dušan si ještě vychutná pár dnů v krásné přírodě kolem Kralického Sněžníku, jeho dojmy jsme proto zachytili alespoň telefonicky a s mírným zpožděním je reprodukujeme.
Již zítra se naplní vrchařská výzva Dušana Šebka. Dušan se postaví na start MS v běhu do vrchu veteránů, které si zvolil jako svůj letošní běžecký cíl. Čeká jej náročná trať o délce 11,5 km s 646 metry převýšení. Daří se v týdnu před závodem ladit formu? Jde vše podle plánu tak, jak si Dušan naplánoval?
Za týden už budeme mít jasno, jak Dušan dopadl. Ve čtvrtek se přesune na místo závodu, aby si v klidu prošel trať. I na tom je vidět, jak zodpovědně přistoupil k celé přípravě. Jak zvládl svůj předposlední tréninkový týden?
Vážení běžci a čtenáři stránek behej.com, tentokrát připravuje zajímavé setkání pro obdobně zaměřené sportovce – běžce vytrvalce, známý maratonec Pavel Novák (loňský vícemistr ČR a držitel nejlepšího současného času na maratonské trati v ČR). Zdatně mu asistuje atlet-veterán František Holý, který zabezpečil i hladký průběh předchozích dvou soustředění na Vysočině. OPAKUJEME POZVÁNKU NA TENTO VÍKEND. NA POSLEDNÍ CHVÍLI SE UVOLNILO NĚKOLIK MÍST
Dušanovo tréninkové martyrium pomalu směřuje ke konci. Už brzy si oddechne nejen on, ale i všichni jeho blízcí. Rozhodně to ale neznamená, že teď by měl usnout na vavřínech. Tréninkový plán je třeba dotáhnout do konce, aby tělo bylo schopno ve správnou chvíli prodat, co do něj bylo investováno. Jak tedy prožil právě uplynulý týden?
Do dne "D" už zbývají jen tři týdny. Jak pokračuje Dušanův trénink a jak je s jeho pílí spokojen jeho trenér? Kromě odpovědí na tyto otázky se v dalším pokračování seriálu Vrchařská výzva Dušan svěřuje s tím, co s ním provedlo nedostatečné doplňování tekutin. Doplněn tréninkový plán na 7. týden tréninku
Do dne "D" už zbývají poslední čtyři týdny. Pro konečný výsledek bude rozhodující nejen to, jak se Dušan vypořádá s fyzickými obtížemi, ale svou čím dál významnější roli bude hrát psychická únava. Jak Dušan prožíval další tréninkovou porci a jaké z ní měl pocity?
Milošem řízený trénink se přehoupl do druhé poloviny. Ve středu bude do MS zbývat přesně měsíc. V tomto týdnu si Dušan vyzkoušel kratší závod do vrchu a vedl si v něm velmi dobře. Ale teď už dejme slovo přímo jemu.
Dušan má za sebou už čtyři týdny tréninku naordinovaného Milošem. I když Dušan není žádný začátečník, současná zátěž a skladba tréninku se výrazně liší od toho, jak trénoval dosud. Jak se s tím vyrovnává, se dozvíme v dalším díle.
Dušan Šebek se z lázní vrátil do tvrdé vrchařské přípravy. S odtrénovaným objemem se začínají projevovat první drobné obtíže. Jak si s nimi ve čtvrtém tréninkovém týdnu poradil?
Dušan Šebek pokračuje ve své vrchařské přípravě. Mistrovství světa se přiblížilo na méně než dva měsíce. Relaxační pobyt v lázních možná nepřišel v ideální době, ale nakonec ani zde nešlo o úplné tréninkové volno, i když Miloš naordinoval jen několik lehčích běhů. Jak tedy prožíval Dušan třetí týden?
Dušan Šebek se pod vedením Miloše připravuje na veteránské mistrovství světa. V předchozím díle jsme se seznámili s Dušanovým záměrem a výchozími okolnostmi. Mezitím už ale doopravdy začal trénink. Jak Dušan vnímal a prožíval první týden řízené přípravy?
Dušan Šebek je kondiční běžec. Dvakrát běžel maraton, v tom druhém se dokázal zlepšit o 48 minut. Nyní má před sebou další cíl, účast na MS veteránů v běhu do vrchu. Do startu zbývá jen něco přes dva měsíce. Dušan věří tomu, že tréninkové rady Miloše Škorpila a poctivá příprava mu umožní zvýšit dále výkonnnost tak, aby tento závod důstojně zvládl. Podaří se to? Jeho přípravu můžete sledovat každý týden na behy.cz v seriálu "Vrchařská výzva". Přidán tréninkový plán na první týden přípravy
Olympijský sen se rozplynul Pavlu Novákovi a v neděli 25. 5. i Aničce Pichrtové. Hozenou rukavici zvedá Veronika Brychcínová. Podařilo se jí dohnat tréninkové manko z dubna? V sobotu 31. 5. se postaví na start Stockholmského maratonu.
Letošní duben, co se týče tréninku, kdy jsem kvůli zranění běžecky abstinovala, utekl tak rychle, že mi připadá, jakoby vůbec nebyl. Prvního května jsem se vrátila po pěti týdnech do Hvězdy, kde jsem přes zimu strávila tolik času. Šedobílou zimní barvu vystřídala jasně zelená a namísto chladného sterilního vzduchu tu čerstvě vonělo všechno, co tu od začátku jara vyrostlo. VERONIKA JE JEDNÍM Z HOSTŮ DEBATY BEHEJ.COM V RÁMCI MARATONSKÉHO EXPA. SOBOTA, 16:00, PRŮMYSLOVÝ PALÁC NA PRAŽSKÉM VÝSTAVIŠTI
V posledním textu seriálu Olympijský sen psala Veronika Brychcínová o zdravotních problémech, které se dostavily při delším výběhu doprovázeném nepřízní počasí. Byl ale příčinou zdravotních komplikací jen tento jeden běh? Co všechno je třeba udělat pro to, aby si běžec mohl splnit svůj velký sen? O tom v zamyšlení jejího trenéra, Vladimíra Korbela.
Zbývá již necelý měsíc. 11. 5. 2008 startuje Pražský maraton. Závod, při němž se Veronika Brychcínová chce pokusit o překonání kvalifikačního limitu pro Olympijské hry v Pekingu. Zdá se, že její trénink, který dosud probíhal hladce, narušilo aprílové počasí. Po jasné obloze přichází oblačno a déšť. Přejme Veronice, aby u rychlého střídání počasí zůstalo a déšť opět rychle vystřídala jasná obloha a slunce.
Jaro je tady a s ním přichází závodní období, v němž běžec zúročí poctivou zimní přípravu. Stejný cíl má i Veronika Brychcínová. Závod, při němž se chce pokusit o překonání olympijského kvalifikačního limitu, se nezadržitelně blíží. Byla zimní příprava dostatečná? Proč trenér volí koncepci "všechno nebo nic"?
Sledujeme společně přípravu vytrvalkyně Veroniky Brychcínové na pokus o splnění maratonského kvalifikačního limitu, který by jí vystavil letenku na letní Olympijské hry do Pekingu. V psaní seriálu se střídají Veronika a její trenér Vladimír Korbel. Ten dnes shrnuje první přípravné období.
Mistryně světa v běhu do vrchu pro rok 2007 touží po účasti v olympijském maratonu. V polovině ledna odjela do amerického Colorada. Tam se bude měsíc připravovat, abslovuje přípravné závody. Zajímá vás, jak vypadá její příprava na maraton? Co tvoří její základ? Na co nedá dopustit a co naopak zrovna "nemusí"? Text doplněn o výsledek z přípravného závodu v Austinu.
Podle dosažených časů na vytrvaleckých tratích do 42,2 km je v těsném závěsu za domácí špičkou. Již po dva roky dosahuje v České republice nejlepších výkonů v hodinovce. A přece ho nejvíce motivuje ultramaraton, kde představuje domácí špičku. Tak lze charakterizovat Daniela Orálka, běžce s vysokou štíhlou postavou a v bílých rukavičkách, který vyhrává téměř všechny závody Brněnského běžeckého poháru i Letního poháru Brno.
V minulém díle seriálu Olympijský sen, v němž sledujeme cestu Veroniky Brychcínové ke kvalifikačnímu závodu pro Olympijské hry v Pekingu, nás Veronika nechala nahlédnout do své duše. Tentokrát poodhaluje prostřednictvím svého trenéra systém své běžecké přípravy na maraton. Jaký postoj zaujímá k její přípravě Český atletický svaz? V kterém závodě se pokusí o splnění kvalifikačního limitu?
"Lidská lokomotiva". Tak říkali kdysi Emilu Zátopkovi. Neměl to přirovnání rád. Běžec není stroj na časy. Běžec má rozum, duši. Běžec je člověkem. Svou duši v dalším pokračování seriálu "Olympijský sen" otevírá čtenářům Veronika Brychcínová. Její zamyšlení má název "Kdo hledá... najde?"
Loni vlétla mezi českou běžeckou špičku. Při Pražském maratonu doběhla v mezinárodní konkurenci na 3. místě ve výborném čase 2:40:50 a stala se mistryní ČR. Splnila mezinárodní kvalifikační limit IAAF (2:42:00) pro účast na Mistrovství světa v Ósace, ale limit Českého atletického svazu byl ještě tvrdší. Čekáte zatrpklost a rozhořčení? Nic takového. Veronika Brychcínová dál žije svůj sen o účasti na velké světové akci.
Jelikož mezi běžci stále neutichají diskuse a polemiky o technice došlapu, rozhodl jsem se opětovně k těmto otázkám „rozložit na stůl“ některá fakta. Tentokráte se jedná o výsledky konkrétních biomechanických měření naší laboratoře.
Uvolněnost a přirozenost přispívá k ekonomičnosti běhu, tedy k tomu, jak dokážeme využít co největší množství energie na rychlý "posun dopředu čili běh". Při běhu střídavě napínáme a uvolňujeme jednotlivé svalové partie. Důležité je napínat (zapojovat do pohybu) jenom ty svaly, které v daném okamžiku potřebujeme.
S překonáváním světových rekordů etiopského génia – běžce Haile Gebrselassieho začala také nová éra běžecké techniky na dlouhých tratích. Světoví běžci přibližují svoji běžeckou techniku středotraťařům.
Zdá se Vám tento nadpis povědomý? Ano, máte pravdu. Vlákno s tímto názvem totiž najdete na fóru tohoto webu. Zde čas od času probíhá poměrně bouřlivá diskuse o tom, zda laboratoř ano či ne a jaký je její význam pro přípravu běžců nejrůznějších výkonnostních úrovní a ambicí.
Každý máme svou vrozenou techniku chůze a běhu, ve které se mohou objevovat větší či menší chyby. A ty bychom se měli snažit v tréninku trpělivě odstraňovat. Technické chyby zapříčiňují nejen horší výkon, ale při dlouhodobém tréninku i řadu zdravotních obtíží.
Technika běhu úzce souvisí s naším vnímáním, s našimi pocity. Jak jemné toto vnímání může být, naznačuje příklad domorodých tichomořských námořníků, kteří se mohou ocitnout v jakémkoli místě oceánu v dosahu několika set mil od svého domovského ostrova.
Znáte to: prakticky při každém startu závodu se ony pocity vnitřní úzkosti a nejistoty dostavují a podkopávají tréninkem posílené sebevědomí. Jak se jich spolehlivě zbavit? Stačí myslet pozitivně!
Představujeme vám první, úvodní díl nového seriálu (nejen) o běžeckém tréninku Vladimíra Korbela, jedné z největších domácích trenérských kapacit. Berte prosím tento díl pouze jako seznámení se s doktorem Korbelem, jehož rukama prošla nejedna legenda českého běhu.
Systém GPS, původně vyvinutý pro armádní účely, se již natrvalo usadil v letectví a námořnictví. Postupně dobývá automobilový průmysl a nevyhnutelným sa stáva i pro outdoor dobrodruhy. Poněkud méně známé je jeho využití na poli sportu.
Běžecké tréninkové metody mají svá pravidla, která vycházejí jak z fyziologických měření, tak ze zkušeností běžců a trenérů. Každý, kdo se rozhodne běhat a stane se běžcem, začíná většinou tím, že sbírá zkušenosti druhých a posléze k nim přidává své vlastní. Vlastní zkušenosti dosti často získáváme formou pokusu a omylu.
Když běžíme, snažme se celkově uvolnit, ať pracují jenom svaly, které v daném okamžiku potřebujeme a všechny ostatní relaxují, resp. nejsou ve stálém napětí. Důležité je uvolnit hlavně ramena (spustit je dolů), ale také svaly tváře, rukou.
Musím sa priznať, že už samotný názov publikácie vo mne vzbudil nevôľu, lebo som toho názoru, že bežec sa má postaviť na trať maratónu až po získaní skúseností na kratších tratiach a nie hneď po 3 mesiacoch behania.
Tento týden naleznete v knihkupectvích a v eshopu behej.com novou knihu autorské dvojice Milošů Škorpila a Čermáka "Jak uběhnout maraton za 100 dní". Na jejím vzniku se podílela další známá tvář našich stránek Vanda Kadeřábková-Březinová.
Dnešní díl je posledním. Seriál o tréninku na 10 km trval nepřetržitě šedesát dva týdnů. Ale nemusíte smutnit, namísto končícího seriálu budete moci sledovat hned dva nové - můj o fitstylu a druhý pro ambicioznější běžce povede odborník na slovo vzatý.
Podzim je obdobím, kdy se tábor běžců nekompromisně rozdělí na dva: končí, nebo začíná běžecká sezóna? Usnout zimním spánkem a nechat maratonky čisté v botníku, nebo naopak nasadit čelovku a vyrazit do nepříjemné tmy a mokrého chladu?
Vytvořila jsem si udržovací tréninkový plán, postupně ukrajovala naběhané kilometry a začala se radovat, jak mi to skvěle jde. Jenže dva dny sněžilo, občas vypadla elektřina, počítač začal stávkovat, rozbolelo mě koleno a práce ze školy se jen valí.
Nedávno se nám do rukou dostala freeware aplikace, jejíž autorem je Milan Tuček. I když by její název mohl napovídat, že je určena výhradně cyklistům, není tomu tak. Na výběr je prakticky neomezený počet druhů aktivit (pět přednastavených tvoří cyklistika, plavání, běh, fitness a běžky).
Chcete běhat uvolněněji, rychleji a bez zdravotních komplikací? Vyzkoušejte natural running. Tato slova zaznívají z úst německého lékaře Matthiase Marquardta. V čem spočívá podstata této techniky běhu a jsou jeho argumenty opodstatněné?
Trénink v zimě slouží zejména k nabírání fyzické kondice, z toho důvodu je celý založen zejména na běhání velkých objemů. Nemusí to být ale jen nudné běhání pod šedivou oblohou, kdy nám zpestření přinese jen když nám občas přeběhne přes cestu nějaký zajíc, nebo kanec.
Bílkoviny a aminokyseliny ve formě rozličných suplementů jsou nedílnou součástí jídelníčků mnohých vrcholových, ale i čistě výkonnostních sportovců. Jejich užívání vychází z úsudku, že svalová tkáň, tvořená zejména bílkovinami, musí mít pro svůj rozvoj, zesílení, i reparaci dostatek aminokyselin, peptidů či celých bílkovin.
Abychom mohli cokoliv vykonat, potřebujeme motor, zadání, cíl a cestu, jak jej dosáhnout. Tohle vše se zdá naprosto jasné a jednoduché. Každý z nás ale ví, že naplnění vlastních snů a cílů už většinou jednoduché vůbec není.
O běžeckém stylu se stále vedou polemiky. Jeden tvrdí, že lepší je běhat přes špičky, jeden přes paty, já tvrdím, že pro většinu běžců je nejzdravější kolíbavý způsob, tedy dopad na vnější stranu paty, kdy nakloněný kyčelní, kolení a hlezenní kloub slouží při napjatém svalstvu jako odpružení.
Známe z historie řadu příkladů, kdy si lidé tak dlouho ukrajovali ze spánku, až už nemohli vůbec usnout. Tělo potřebuje alespoň nějakou energii, aby všechny pochody v něm mohly probíhat zdárně. Nebudete-li věnovat v rámci svého tréninku dostatečnou pozornost spánku, znehodnotíte celé své tréninkové úsilí.
Druhý díl pohledu Iva Domanského na Katčinu přípravu na Kladenský maraton. Jak vypadalo vyladění a jaké "mýty" se podařilo vyvrátit ?
Blíží se nám závěr letošní běžecké sezóny. Vrcholí běžecký pohár behej.com, jsou před námi Běchovice, a tak řada z vás bude honit několik zajíců najednou. Bylo by nanejvýš vhodné si předem určit, které závody jsou pro každého z nás důležité a které si jenom odběhneme jen pro setkání s přáteli.
Nemá cenu znovu opakovat, že u mne nejde nic normálně. Rozhodně jsem měl jiné představy o průběhu svého prvního maratonu, ale musím uznat, že možná právě proto, jak dopadl, byl pro mne zdrojem velkého poznání a nezapomenutelných zážitků.
Přinášíme první díl pohledu Katčina trenéra, Iva Domanského, na její přípravu na maraton. Závodem, k němuž tréninková příprava směřovala, byl 9. 9. Kladenský maraton. Katka jej úspěšně zvládla a dala si tak krásný dárek k narozeninám. Kdy se zrodila běžkyně? Jakou tréninkovou metodu Ivo použil a jak si ověřoval efektivitu tréninkového plánu?
Tak jsme doputovali. Cílem na Kladně jsem proběhla bez slz a emocí, měla jsem jen takovou tu obyčejnou radost, že se to povedlo. Nebyl čas zabývat se sama sebou – chtěla jsem být s těmi, kdo přišli fandit, těšila jsem se, až se zmůžu na víc než na úsměv č. 3 (statečná běžkyně) a dvouslabičné odpovědi nevalné informační hodnoty.
S bolestí v srdci oznamujeme všem přátelům a známým, že letošní léto je nenávratně pryč a je potřeba si to uvědomit včas, dřív než si uženeme nějaké to nachlazení, nebo v horším případě zaděláme na housera či svalové zranění.
Když brankář vychytá nulu, je asi dobrej. Pokud běžec naběhá nulu, tak to zřejmě fláká. Já jsem ale takto pojal celý týden před. Pořádný odpočinek, a to po všech stránkách. Teď už jen trošku běhám a ladím formu (??) na neděli.
Na Kladenský maraton se těším. Nervozitu a strach jsem ze sebe setřásla v průběhu minulého týdne, a i když je s sebou do Kladna asi budu muset vzít, věřím, že nepřekročí startovní čáru. Nevím, co mě čeká a jak vysoká bude pověstná „maratonská zeď“. A vlastně není důvod chtít to vědět předem a plašit se. A tak jsem v klidu – tedy, většinu času.
Sice jsou ještě oba běhy před vámi, ale jak a co dělat před jejich absolvováním, jsme si již řekli. Protože se oba závody běží v sobotu a po absolvování většiny masových běhů jsou jeho účastníci většinou v dalších dnech velmi nesoustředění, je lepší si říci už nyní, čemu se následně vyvarovat.
Tak konečně i já jsem se dočkal a užil si pár dnů dovolené. To, co je všeobecně vnímáno jako super a oddychové období, však může být pro běžce obdobím útlumu. Mohu však upřímně prohlásit, že aktivní odpočinek může platit i pro běh.
Intuice a lidská vůle je mocná zbraň. A pokud ji použijete pozitivně, můžete dosáhnout velkých cílů. Takto nějak vypadá základ mojí běžecké a dá se říct, že i životní filozofie, kterou bych vám, pokud budete tomu otevřeni, rád tímto článkem alespoň kousek předal. Možná vám pomůže najít vlastní běžeckou cestu.
Dva měsíce přípravy utekly jako voda (dle subjektivních pocitů elitním tempem 3 min/km) a v tréninku jsem se ocitla ve fázi, kdy už toho moc nevylepším. Tak se alespoň snažím nic nepokazit, střádám síly a odpočítávám.
Už jsme si řekli, jak na noční závod trénovat a jak připravit náš metabolismus, aby byl ochotný či spíše schopný ještě na noc pracovat tak, jak to budeme v den závodu potřebovat. Dnes si řekneme, jak by měly vypadat poslední dva týdny před vlastním závodem, abychom byli schopni podat co nejlepší výkon.
Základním kamenem mého tréninku je cesta do práce a zpět. Při normálním pracovním vytížení je nutno hledat kompromis a tento se ukázal poměrně dobře funkční. Z domova do práce to mám skoro přesně deset kilometrů a musím překonat dva kopce a jedno stádo krav na trati.Přidal jsem mapku trasy.
Kladenský maraton se blíží a já mám za sebou pět disciplinovaných týdnů. Stereotyp je zabiják, a tak jsem se minulý týden intenzivně věnovala tomu, jak porušit co nejvíce tréninkových zásad v co nejkratší době. Podvědomě vím, že to byla poslední šance beztrestně hřešit a já jí využila beze zbytku.
Rozvoj všeobecné síly v rámci tréninkového procesu předchází před rozvojem
síly speciální. A to jak v průběhu ročního tréninkového cyklu, tak z
dlouhodobého hlediska. Tréninkový prostředek, který se při příležitosti rozvoje všeobecné síly,
resp. kondice zařazuje, je kruhový trénink.
Běhání v noci a tím spíše závodění s sebou nese i zvýšené nároky na stravování - co a kdy sníst před nočním během, abychom to byli schopni strávit a přitom byli podat maximální výkon. Každý proces v našem těle má svůj čas.
Rozvířená hladina mého tréninku se opět dostává do poklidnějšího stavu. Vaše komentáře k rekonvalescenci rozhodně ukazují, že je to téma žhavé a navíc hodně lidem známé. Já ale musím sledovat kalendář a blížící se termín Kladenského maratonu.
Minulý týden se vlekl. Běhala jsem jen tak, aby se neřeklo, a šetřila síly na neděli. Žebráckou pětadvacítku mi Ivo Domanský naplánoval s předstihem a příslibem – „no, a pak už to o moc horší nebude“.
Tak jako se Pražský mezinárodní maraton vymyká svou popularitou všem ostatním maratonům v České republice, tak se obdobné dá říci o 10kilometrovém závodě PIM Metro Běh pro muže a pětikilometrovém adidas Běhu pro ženy.
Při listování zahraničními běžeckými časopisy na tento nebo podobný titulek určitě dříve či později narazíte. Každý šéfredaktor vám potvrdí, že právě titulek z velké části rozhoduje o tom, zda si čtenář článek vybere či nikoliv. Jedná se tedy i v tomto případě pouze o hodně nadnesený nadpis, nebo na této, u nás málo známé, technice běhu skutečně něco je?
Slovo rekonvalescence znamená znovunabytí fyzické výkonnosti. K tomu však bohužel u mne ještě nedošlo. Poprvé jsem strávil týden bez běhu, vyjma dvou extrémně krátkých výklusů, i když jsem běhat chtěl.
Ve čtvrtém díle seriálu o běžecké přípravě fotbalistů se zaměříme na rozvoj rychlostních schopností. Ve fotbale se hovoří o tzv. herní rychlosti. Pod tímto pojmem se rozumí obecná schopnost hráče jednat v komplexních situacích efektivněji a úspěšněji než jeho protihráči. Skládá se ze dvou důležitých aspektů.
Slýchám, že mi jde běhání samo. Že mám štěstí a že výsledek souboje na Kladně je jasný. Jsou chvíle, kdy to beru jako kompliment, a jiné, kdy mě to štve. Vrací mě to do středoškolských let a připomíná pozici třídní premiantky (no dobrá, říkejme tomu šprtka).
Proč jezdit na nějaká soustředění, semináře, tábory nebo jak se to různě nazývá, když si můžu v klidu zaběhat v prostředí, které důvěrně znám? Doma mám větší pohodlí, dám si k jídlu to, na co mám chuť, a nikomu nemusím nic platit.
Jako dnešní téma jsem měl připravené optimistické bilancování svého běhání i přípravy Kladno. On totiž srpen minulého roku byl první měsíc, kdy jsem si do běžeckého deníku zapsal první uběhnuté kilometry, taky jsem zhruba v polovině maratonské přípravy. Bohužel zdravotní problémy optimismus trošku narušily.
Začínat se sportem není hračka. Najít čas, chuť a energii. Překonat ostych, přetrpět začátky. Za měsíc dva se sport vklíní do vaší každodennosti natolik, že si neumíte představit týden, kdy byste nevyběhli x-krát („x“ budiž individuální proměnnou), nesedli na kolo nebo se neukázali ve fitku.
O tom, že je trénink rychlosti nezbytnou výbavou běžeckého tréninku, určitě nikdo nepochybuje. Jak to ale dělat, abychom se přitom neodrovnali? Právě o tom je následujících deset tipů. Ty by vám měly dopomoci k co nejrychlejšímu dosažení vašich výkonnostních cílů.
Třetí týden tréninku na Kladenský maratón mi přichystal několik zajímavých zážitků. Hlavním faktorem tohoto týdne bylo počasí. Taková vedra jsem už dlouho nezažil, ale mohu stavět na zkušenostech a tak se nenechám zaskočit.
Na kladenský maraton jsem se přihlásila koncem května. V červnu trénovala na půlmaraton v Novém Veselí, poté regenerovala, chvíli přešlapovala na místě a minulý týden to přišlo. Ten neodbytný pocit, že TEĎ je čas začít se opravdu připravovat na maraton. Mysl rozhodla, tělo zpozornělo.
Během 90minutové hry se spotřebuje 300 až 400g glykogenu, což vede k dalekosáhlému vyprázdnění zásob energie. Naměřené hodnoty laktátu při a po hře leží mezi 4 až 12 mmol/l. Všeobecně se označuje zátěž jako aerobní, když laktát v krvi nepřesahuje 2 mmol/l a jako aerobně-anaerobní, když jsou naměřeny hodnoty 2 až 4 mmol/l.
Málokoho napadne, jak je důležité držení těla při běhu. Často potkávám běžce, kteří se různě při běhu klátí. Možná chtějí působit ležérním dojmem a domnívají se, že to patří k relaxaci. Bohužel je musím zklamat.
Na závěr našeho seriálu budeme hovořit o Achillově patě každého běžce, či chcete-li přesněji o Achillově šlaše a současně i o lýtkových svalech. Metafora v tomto případě je ovšem skutečně na místě a mnoho běžců nám dá určitě za pravdu, že s achilovkami a lýtky je při běhání spjata nejedna zdravotní obtíž.
Tento týden jsem plnil do puntíku tréninkový plán, i když s malou výjimkou. Prudká změna počasí v závěru týdne, kdy absolvuji dlouhý výběh, mi ale připomněla můj základní problém. Doplňování tekutin za běhu. Budu s tím muset něco udělat, nebo někde vypustím duši.
Maratonskou trať poběžím letos poprvé a přijímám výzvu Tomáše Rokose změřit síly na Kladně. Tipněte si, komu z nás se maraton na Kladně podaří lépe? Co děláme správně a kde chybujeme? S kým z vás se na Kladně potkáme?
Každý z běžců má největší hrůzu ze zranění, které mu znemožní běhat, a to zrovna ve chvíli, kdy se dostane do své životní formy. Čím to je, že nás zranění postihují právě v okamžicích, kdy nám to nejlépe jde?
První týden mé maratonské přípravy jsem se hlavně snažil dostat do tréninkového tempa. Dvanáctidenní výpadek způsoben zánětem hrtanu a léčbou antibiotiky je víc znát, než bych čekal, a hlavně než bych byl ochoten akceptovat. Propad výkonnosti je citelný a doufám, že se to bude rychle lepšit.
Problematika běžecké a kondiční práce z pohledu požadavků na hráče fotbalu se v tréninku fotbalistů dostává víc a víc do popředí zájmu nejen v průběhu kondiční přípravy na sezonu, ale i v průběhu sezony. Přičemž je třeba mít na paměti, že kondiční práce fotbalisty není atletický trénink.
Začíná léto, prázdniny, dovolené a tak se dosti často dostanete do situací, kdy nebudete mít možnost trénovat tak, jak jste normálně zvyklí. Někde uprostřed lesů nebo v horách stěží najdete změřené úseky, na nichž byste si mohli odběhat trénink.
V dalších dílech našeho seriálu se dostáváme k dolním končetinám. O jejich významu pro běh nemusíme dlouze hovořit a většinou si ho je každý běžec plně vědom. "Péči" o dolní končetiny běžci dokonce i někdy přeceňují na úkor ostatních partií.
Za devět týdnů se koná maraton na Kladně a já jsem si usmyslel, že ho poběžím. Po nějaké době hledání si osobního cíle jsem ho našel. Mám už plán a elán. Co víc? Pojďte se mnou prožít letní přípravu. Nebo se snad i někdo přidá a na Kladně změříme síly?
Poměrně dlouho jsme řešili otázku jak a kdy běhat, když je na teploměru přes třicet stupňů, a nyní si zas klademe otázku, jestli má cenu jít běhat, když venku neustále leje. Zda není lepší zůstat doma a jen se trošku protáhnout, než riskovat nějaké nachlazení.
Po minulém díle, kdy jsme se zabývali svalovými dysbalancemi v oblasti kyčlí, nás dnes budou zajímat svalové skupiny s vlivem na funkci pánve a to zejména z frontálního (čelního) pohledu.
Problematika běžecké a kondiční práce z pohledu požadavků na hráče fotbalu se v tréninku fotbalistů dostává víc a víc do popředí zájmu nejen v průběhu kondiční přípravy na sezonu, ale i v průběhu sezony. Přičemž je třeba mít na paměti, že kondiční práce fotbalisty není atletický trénink.
Mnoho běžců, když vidí kopec, už dávno před jeho úpatím zpomalí, aby šetřilo sílu na jeho úspěšné zvládnutí. Jiní dokonce na úpatí kopce rovnou přejdou do chůze. Je však i dost takových, kteří v kopcích přímo pookřejí a běh po rovině je pro ně spíše utrpením.
Podobně jako se svalová nerovnováha bederních vzpřimovačů a břišních svalů projevuje nadměrným bederním prohnutím a zmenšenou pohyblivostí kyčelních kloubů, je tomu i při nerovnoměrném rozvoji hýžďových svalů a svalů přední strany kyčelního kloubu.
Otázka pití alkoholu, případně kávy u sportovců je rozebírána velmi často. Nečekejte ode mě, že tu napíšu, že běžec by měl být striktně abstinent a rozhodně by neměl pít kávu, neboť je to doping. Ostatně dnes už ani kofein nenajdete na seznamu zakázaných látek, přestože ještě před dvěma lety tam byl.
Po kulatých zádech se posouváme do oblasti trupu. I ten má totiž pro běžce velký a přesto poměrně často podceňovaný význam. Správně rozvinuté svalstvo trupu neboli harmonicky vybudovaný svalový korzet je totiž nezbytnou podmínkou i pro optimální zapojení dolních končetin a paží do pohybu.
Minulý týden jsem si řekli, kdy je nebo není vhodné protahování (strečink) provádět. V tomto díle si pak popíšeme rozdíl mezi statickým a dynamickým strečinkem a řekneme si, kdy je vhodné ten který typ provádět.
Běháte technicky správně, nebo víte o některých svých slabinách a snažíte se je napravit? Potom jste rozhodně na správné cestě. Klíčem k úspěchu ovšem v tomto případě není si jen chyby uvědomovat a čas od času se je při běhu snažit eliminovat, či spoléhat jen na běžeckou abecedu. Při nápravě je potřeba jít k jádru věci.
Pro rozvoj všeobecných silových schopností běžců se používají následující skupiny tréninkových prostředků: cvičení s plnými míči, cvičení bez zátěže (vahou vlastního těla), cvičení na posilovacích strojích, cvičení s činkou, cvičení na nářadí (žebřiny, švédské bedny, atletické překážky, šplhadla), kruhový trénink - vlastní vahou či kombinací všech výše uvedených metod.
Správně provedené protahování (strečink) nám pomáhá vyhnout se svalovému napětí a zraněním. Naopak pokud budeme provádět protahovací cvičení nesprávně, můžeme si lecjaké to zranění přivodit. Ostatně podle statistik je nesprávně prováděné protahování třetí nejčastější příčinou zranění u běžců, hned po nadměrné kilometráži a rychlostním tréninku.
Dnešní třetí a závěrečná část miniseriálu o výživě a vrcholovém sportu se zaměřuje na výběr vhodných potravin. Pro potřebu základní diferenciace můžeme omezit členění dostupných potravin na dvě kategorie - vhodné a nevhodné.
Většina z vás už běhá dost dlouho na to, aby zažila po tréninku nebo po závodě bolest. Je nutné, aby běhání bolelo? Rozhodně ne, pokud si chodíte zaběhat jen tak pro radost. Pokud jste ale soutěživější povahy a rádi si změříte své síly se soupeři při závodě, musíte si na bolest při běhání a po něm zvyknout.
Při běžném stravování se dává přednost složeným cukrům. Za zdroj sacharidů lze označit všechny potraviny obsahující škrob nebo glykogen. Doporučený příjem sacharidů pro vrcholového sportovce činí 300-400 g i více za den.
Určitě jste se o tom už sami mockrát přesvědčili. Usmyslíte-li si, že hned od startovního výstřelu vyběhnete stejně rychle jak střela vypálená z poplašňáku, brzy zjistíte, že vaše plány na vítězství nebo dobrý čas se rozplynou rychle jako dým od hlavně toho poplašňáku. A navíc každý ví, že poplašňák střely nevystřeluje.
Sportovní výkonnost podléhá u každého sportovce dvěma skupinám faktorů. Jedná se o faktory endogenní, jehož nositelem je samotný sportovec, tj. tělesné a duševní dispozice (schopnosti, dovednosti, rysy apod.), a faktory exogenní, které se netýkají vlastního tréninku, nejsou trénovatelné. Ačkoliv nejsou přímou součástí vlastního tréninku, musíme s nimi počítat.
Maraton sice měří jen 42,195 km, ale dá se při něm zažít odhodlání, nadšení, únavu, vyčerpání, zoufalství, bolest, euforii i spokojenost. Pokud jste ho běželi poprvé, už víte, že to dokážete. A téměř jisté je jedno: budete chtít běžet znovu. Zde je pár "pomaratonských" rad, aby ty další pokusy byly ještě úspěšnější.
Příští závod Poháru behej.com se odehraje v kopcích, tak bychom se na ně měli trochu připravit. V následujících pěti týdnech zařadíme do tréninku kopečky, abychom posílili naše nohy a plíce.
Závodní sezóna je sice v plném proudu, ale to neznamená, že byste si v jejím rámci nemohli vybrat některý konkrétní závod, v němž se pokusíte zaběhnout svůj osobní rekord. Ti, kteří usilují o vítězství v Poháru Behej.com a sbírají body na všech závodech, kterých se mohou zúčastnit, asi na rekord pomýšlet nemohou, ale vám ostatním v tom nic nebrání.
Laktát jako metabolit lidského těla se tvoří ve svalových buňkách při intenzivní pohybové činnosti bez přístupu kyslíku. Někdo je na působení laktátu odolnější, někdo se s ním těžko vyrovnává. Lze s tím něco dělat k našemu prospěchu?
Pokud jste nenávratně propadli kouzlu běhání, nedokážete si představit, že byste museli kvůli zranění několik dnů bez pohybu být. Ale i to se může stát a řekněme si co dělat, potká-li nás zdravotní problém, který si vyžaduje běžeckou pauzu.
Jedná se o dynamické odrazy s prodlouženou letovou fází a aktivní prací paží. Odpichy jsou vhodným cvičením pro dokončení odrazového náponu ve všech třech kloubech (kotník-koleno-kyčel), na který je v důsledku prodloužené letové fáze "dostatek času".
Teplo přišlo opravdu rychle. Doplatili na to závodníci v podstatě v celé Evropě. Dokonce zaskočilo i ty, co si jinak teplo pochvalují. Čím si to vysvětlit? Naše tělo potřebuje několik dnů, než se jeho tepelné receptory adaptují a naše termoregulace přijme fakt, že už není zima, ani chladno, ale více jak 20°C.
Pro klus poskočný je typická krátká oporová a dlouhá letová fáze. Jednoduše řečeno – po dokroku se soustředíme na rychlý a energický odraz, jako bychom se pohybovali po rozpálené podložce.
Půlrok utekl jako voda a nastal čas ukončit tento seriál. V neděli mne čeká Wroclawský maraton. Doufám, že vyvrcholením mojí zimní přípravy bude překonání tříhodinové hranice. Bude to můj třináctý maraton, tedy pokud připočtu i deset maratonů, které jsem absolvoval při ironmanech.
Venku už to začíná vypadat skoro letně a v termínovce je závodů, že si jeden nemůže vybrat. Naskýtá se obvyklá otázka: Je lepší spíše trénovat nebo běhat závody? V podstatě je to jedno, jakou variantu zvolíte. Důležitější však je si uvědomit, že pokud závodíte každý týden, je tomu potřeba přizpůsobit váš běžný trénink.
Kolesa patří k náročnějším cvikům běžecké abecedy. Navazují na předchozí cviky, jako je předkopávání. Proto obohatí běžeckou rozcvičku zejména pokročilejším běžcům.
Dnes se do ostrého provozu uvádí nová verze MapMyRun. Připomeňme si, že se jedná se o webovou aplikaci, která uživatelům umožňuje změřit zdolanou vzdálenost s využitím satelitních map od Google. Jaké změny tedy nová verze přináší?
Neobvykle pracovně náročný týden. Přijel za mnou kolega ze slovenské pobočky a musel jsem se mu věnovat. Takže jsem byl rád, když jsem se alespoň po ránu stihl proklusnout.
Minulou neděli byl nádherný jarní den, a tak jsem vyjel z Prahy, abych na neznámých stezkách přišel na jiné myšlenky. Vyjel jsem do Jizerských hor. Lákaly mě daleké rozhledy, louky, na nichž bude poletovat hmyz a občas přelétne první motýl, a zasněžené vrcholky Krkonoš na obzoru. Vše bylo tak, jak jsem si vysnil.
Tento typ dotazů se objevuje téměř s železnou pravidelností. Je to pochopitelné. Všichni máme obavu, že by se naše letité, ale již konečně překonané sklony k lenosti mohly po pár dnech volna vrátit.
Vedle liftingu, skipingu a předkopávání je významným prvkem běžecké abecedy zakopávání. Jaký je základní způsob provedení? A jaké jsou jeho základní varianty? Čtěme a hned vyzkoušejme. Tento cvik by měl být snadno proveditelný i úplným začátečníkům.
Poslední týdny jsem poněkud upozadil běh ve prospěch plavání a kola a vzhledem k tomu, že maraton se blíží, rozhodl jsem se opět trochu přiživit objem a zároveň také trochu zkvalitnit tréninky.
Nezdá se vám najednou, že při běhání kvalitních tréninků se vám úseky, které se ještě před týdnem zdály velmi těžké, běhají najednou úplně samy? Nedovedete si vysvětlit, kde se ve vás najednou vzala ta energie?
Jen co se přes nás přehnala vlna zimy, vysvitlo zase sluníčko a to nám vpaluje do mysli jedinou myšlenku. Když jsem dokázal (dokázala) uběhnout celkem slušně a bez velkých problémů půlmaraton, co takhle zkusit maraton celý?
Lidé jsou různí. Někteří se narodili s ladným krokem antilop, jiní připomínají při běhu spíše primáty. Dá se s tím něco dělat? Určitě ano, i když i tady do značné míry platí, že starého psa novým kouskům nenaučíš (a nebo ho musíš víc trápit).
Pokud zvládáte základní formu předkopávání popsanou v minulém článku, můžete se pokusit o zdolání náročnějších forem tohoto cviku. Začátečníci, kterým by činily potíže, mohou zatím tento cvik vynechat.
Máme před sebou z hlediska ironmana nejdůležitější měsíc. Věnuji se tedy dnes tomu, jak by měl v tomto období vypadat váš trénink, pokud se na tento náročný závod chystáte.
V životě každého z nás jsou chvíle, kdy nějak ztrácíme tah na branku. Nepovedený závod, nepovedená schůzka, problémy v práci a k tomu všemu se přidá pocit marnosti a zmaru. V tomto okamžiku je nejlepší hodit vše za hlavu, připravit si věci na delší běh, obléci se, nazout běžecké boty a na dopoledne či celý den zmizet.
Mnozí z vás včera absolvovali svůj první půlmaraton v životě. Co dělat první den a další dny po takovémto závodě, aby vaše tělo bylo schopné zátěž co nejrychleji absorbovat a abyste byli schopni se během dalších šesti týdnů připravit třeba na květnový maraton?
Chcete mít svá tréninková data dostupná odkudkoliv a kdykoliv? Nevlastníte sporttester? Pracujete rádi s internetem a nevadí vám angličtina? Podařených webových deníků je v dnešní době přemíra. Na jeden z těch zdařilejších - coolrunning.com - se dnes podíváme.
Skipink – "vysoká kolena". Při skipinku se rychle střídá odraz se zdůrazněným zdvihem švihového kolena, kdy se dostává stehno až do vodorovné pozice, s dalším odrazem z druhé nohy, která mezitím došlápla pod trupem (prakticky do momentu vertikály).
Druhá půlka soustředění se bohužel nevydařila, tak jak bych si představoval. Do úterka to jakž takž šlo, ale již během dne jsem se necítil ve své kůži. Od středy se přihlásilo nachlazení. Zřejmě jsem podcenil oblečení v úterý na kole a lehce prochladl ve sjezdu. Přišla silná rýma. Trénink jsem tak byl nucený zkorigovat :-(
Jsem rád, že se konečně v komentářích k Tréninku na 10 km rozvinula diskuze. Ono pořád něco vymýšlet, když není zpětná vazba, člověka časem vyčerpá. Komentáře dělí běžce a běžkyně v podstatě do dvou skupin. V první z nich jsou ti, co mají ambice zaběhnout nějaký čas, tedy se zlepšovat. Druhou skupinu tvoří vyznavači pohodového běhání.
Předkopávání s propnutými koleny. Pohyb vychází z kyčelního kloubu za současného aktivního předkopnutí bérce s trupem v mírném záklonu. V koleni propnutá dolní končetina se dostává vpřed přibližně pod úhlem 45 stupňů, v momentě dokončení odrazu kulminuje a začíná klesat.
V pondělí jsem ještě stihl odtrénovat doma a v úterý mě čekal úmorný přesun směr Španělsko. Cesta vcelku dobře utekla a ve středu v poledne jsem již seděl v sedle svého Cannona a točil nohama. Navečer pak ještě přišel na řadu desetikilometový výklus. Polar ukazoval, že jsem unavený a pocity tomu odpovídaly.
Občas jsem se mezi řádky zmínil o velmi důležitém momentu, který mě nadchl při jednom regionálním závodě v USA, jehož jsem měl možnost se před dvěma roky zúčastnit. Tím momentem bylo něco, co jsem třeba na Kbelské desítce naprosto postrádal. Chybělo povzbuzení těch, kteří bojovali s tratí déle než my.
Je možné z tréninku na 10 km absolvovat půlmaraton? Pokud se systematicky a dlouhodobě připravujete na 10 km a nyní byste si rádi zaběhli Hervis 1/2Maraton Praha, tak rozhodně neváhejte a jděte do toho. V mimořádném vydání našeho seriálu vám přinášíme speciální krátkodobý tréninkový plán a tipy.
Lifting slouží k nácviku tzv. dvojité práce kotníků, která umožňuje účinné tlumení došlapu a následný odraz. V momentě, kdy dochází k maximálnímu propnutí v kotníku s patou v nejvyšší pozici, dostává se koleno dopředu, zatímco druhé protlačujeme vzad.
Zima utekla jako voda, ani jsem se nenadál a je tu tradiční březnové soustředění v teple. V mém případě ve španělském Loret de Mar. Jezdím sem tradičně již několik let a v dnešním článku nastíním, proč a jak se vůbec na takovém pobytu připravuji.
Rozbíhá se domácí běžecká sezóna, která je díky pohárům Behej.com, Mizuno Cup a dalším docela zahuštěná, a tak se nabízí několik otázek: Je pro můj běžecký růst lepší běhat závody? Nebo spíš trénovat a závodit jen občas?
Testování během přípravy, má smysl? Mám za sebou pracovně velmi náročný týden. Cestování a jednání mi naplnilo každý den od rána do večera a byl jsem tak rád, že se mi podařilo alespoň po večerech něco odklusat.
Závodní sezóna se pomalu začíná rozbíhat. Natěšeni na to, jak prodáme formu, na niž jsme dlouhé měsíce dřeli, bychom se hned v prvním závodě sezóny mohli dočkat velkého rozčarování. A to z několika důvodů.
Aleš Tvrzník připravil nový seriál o běžecké abecedě. Postupně odkryje osm cviků bežecké připravy, čtyři pro začátečníky a čtyři technicky náročnější, a vše doprovodí krátkými videoukázkami. Pochopitelně bude připraven zodpovědět veškeré vaše dotazy.
V posledních dnech, díky slušné zimní přípravě bez výpadků, pozvolna stoupá forma. To je potěšující, protože mám za dva týdny odjet na soustředění ve Španělsku a je ideální odjíždět tam s dobrou výchozí výkonností. Ideálně zvládnutý tréninkový pobyt pak člověka posune opravdu daleko.
Co bolí, to sílí, alespoň to nám vždycky říkali trenéři, když jsme se kroutili po prvních kvalitních trénincích. Platilo to před třiceti roky a platí to i dnes. Bohužel pokud chceme běhat stále rychleji, v tempu vydržet déle a mít patřičnou běžeckou sílu, budeme se muset smířit s tím, že nás občas bude trénink bolet.
Souhrou mnoha okolností jsem i já objevila fitness club, o kterém Vám chci napsat. Tohle fitko změnilo moje chápání posilovny coby upocené tmavé místnosti plné bolesti, potu a smradlavých prsících se chlapů a stalo se pro mě místem opravdové relaxace.
Setkal se s nimi asi každý. Dokážou zkazit skvěle rozběhnutý závod. Probudí vás nečekaně třeba v polovině noci. Křeče. Je vůbec možné si s nimi nějak poradit, existuje nějaká prevence?
Člověk je tvor od přírody soutěživý. I když někdo tvrdí, že běhá jenom proto, aby se cítil dobře, není to vždycky pravda. Spíš má obavu se poměřit s ostatními. Někdo se dokonce bojí, co na jeho běžecký styl a figuru řekne okolí. Vše je zbytečné, závody k běhu patří.
Učíte se plavat? Sám jsem začínal s kraulem v poměrně pozdním věku a tak jsem si říkal, že by vás moje začátky a několik rad s tím spojených mohly zajímat.
Jak se blíží první závody, budeme se postupně více a více věnovat odbornější stránce tréninku. K tomu ale patří i používání pojmů, které pro některé mohou znít zprvu nejasně. Proto si některé z nich dnes vysvětlíme, abychom se k nim v budoucnu již nemuseli vracet.
Blíží se jaro a množí se dotazy týkající se koupě kola, rámu a podobně. Několik debat proběhlo na fóru a došlo i na osobní dotazy přes mail. Proto se k tomuto tématu ještě vrátím.
Sníh je nádherná věc, pro běžce však skrývá značná rizika. Pokud jste se dostali ve svém tréninku už k běhání tempových úseků nebo běhání kopců, jsou pro vás rizika ještě větší. Sníh a hlavně ten poloroztálý je velmi kluzký. Velkou zbraní jsou boty se speciální podrážkou a samozřejmě nesmeky.
V dnešním díle se zaměříme na e-deník PolarPersonalTrainer.com provozovaný známým výrobcem sportesterů, finskou firmou Polar. K jeho používání žádný sportester nepotřebujete, ale je třeba se zaregistrovat na firemních stránkách. Nenechte se odradit angličtinou, o hodně byste přišli.
V dnešním tématu jsem si trochu zafilozofoval na téma motivace a bolest, tak doufám, že moc nezklamu ty materiálně založené, kteří očekávají praktické rady. Slibuji, že zase příště nějaké budou. A tréninkově vydařený týden, takový triatlonový, řekl bych.
V tréninkových plánech se často uvádí pojmy, které většině začínajících běžců nemusí být zrovna jasné. Dnes se zaměříme na tři z nich: regenerační klus, speciální tempo a vytrvalost. Jak spolu souvisejí a jak je vhodně nakombinovat?
Témata na přání se množí a to je dobře. Pro mě, že je nemusím vymýšlet, a pro čtenáře, že přijdou s otázkami, které je zajímají a které by mne třeba ani nenapadly. I tento týden došlo na jeden takový mail.
Každou chvíli mi někdo zavolá nebo zamailuje, že se cítí blbě, má kašel, škrábe ho v krku a přitom ještě včera to všechno bylo OK. Čím to je, že jeden den je nám tak skvěle a hned druhý bychom nejraději zalezli do peřin a vůbec nevylezli?
Nový seriál o fitness klubech vhodných pro běžce zahajuje nejvyšší třídou: Holmes Place Health Club v obchodním centru Nový Smíchov v Praze. Zde se rozhodně nesetkáte s neduhy, které někteří z vás popisují v diskusi k prvnímu dílu seriálu o běhátkách: zejména špatná klimatizace a nekvalitní běhátka.
Na jaké roční dávky by se měl vlastně dostat závodník, který chce s úspěchem dokončit ironmana? Téma tohoto týdne je takříkajíc na vyžádání. Dostal jsem ho mailem a rád problematiku nastíním.
Máme začátek roku a to je čas, kdy se většinou každý z nás zamýšlí nad tím, co bylo, co je a co bude. Dny jsou krátké a noci dlouhé a to nám vytváří prostor a čas jít více do sebe. Začátek roku je také dobou, kdy si stanovujeme cíle, které bychom v tomto roce chtěli dosáhnout. Všichni chceme úspěch, ale každý má o něm jinou představu.
Mezi svátky bylo dostatek času na pravidelný trénink. Snažil jsem se každý den něco dělat a docela se mi to, myslím, podařilo. Pouze mě mrzí, že jsem se nedostal více na kolo. Mrazy ve středu a ve čtvrtek mě od cyklistického tréninku odradily.
Pomalu utichá cinkot skleniček a hluk petard, my se probouzíme do prvního rána roku 2007. Je to vždy zvláštní pocit - od včerejška uplynulo jen pár hodin a přitom začínáme znovu od nuly a cítíme se zpravidla nějak lehčí a máme zase o něco větší chuť znovu se rozeběhnout.
Konec roku je obdobím předsevzetí a vůle něco na sobě změnit. Spousta z nás se pokusí (pokolikáté již...) něco se sebou udělat, "abych shodil(a) přebytečná kila". Právě pro vás je určena tato série článků, která bude přinášet odpovědi na nejčastější dotazy z poradny Miloše Škorpila.
V zimě musí běžci řešit, jak se vypořádat s častou nepřízní počasí. Známe sice rčení "neexistuje špatné počasí, pouze špatné oblečení", riziko zranění či nachlazení je však v zimě objektivně vyšší, a to i s nesmeky na botách! Jednou z alternativ je trénink na běžeckém trenažéru, neboli česky běhátku.
Jak jsem minule naznačil, ironman (a potažmo i maratón) není jen o fyzické výkonnosti. Jedině ten, kdo dokáže v tempu přijímat energii, má šanci zvítězit. Zima je ideální dostatečně dlouhé období, kdy byste to svoje tělo měli začít učit.
Sváteční dny nás spíše lákají se oddávat sladkému nicnedělání. Či spíše věnování se vzájemnému družení a oslavování, že to staré je za námi a odchází, a to nové přicházející by mohlo být lepší. Vesměs to znamená spoustu kalorii ať už z vydatné krmě nebo popíjení. Proto by se docela hodilo mezi tím vším si jít trochu provětrat hlavu a protáhnout tělo.
Měsíc a půl dlouhá závodní pauza byla příležitostí pro kvalitní potrénování běhu a především přiživení běžeckého objemu. To se mi docela podařilo, takže jsem se těšil na nedělní Českobrodskou vánoční desítku.
Mezi běžci je mnoho vyznavačů běžek. Je to naprosto pochopitelné. Vždyť jde také o běh, i když o běh, při němž jsou více potřeba ruce. O běh, při němž neskáčeme, ale buď se kloužeme nebo bruslíme. Jako trénink obecné vytrvalosti a síly jsou běžky skvělým tréninkovým prostředkem. Jaká rizika pro běžce může ale jízda na běžkách mít?
Trénovat na kole v zimě? Pokud chcete uspět na ironmanu, rozhodně ANO! Začínám na tom pomalu pracovat i já, k najíždění venkovních kilometrů mi nahrává počasí. Mojí výhodu je mírná zima v Polabí, díky níž vyrážíme na kolo téměř po celý rok.
Není snadné přizpůsobit trénink nabitému kalendáři a ještě větší problém nastane, když nás okolnosti donutí na čas běh vynechat. Ať již kvůli práci nebo onemocnění. Návrat k pravidelnému tréninku musíme provést velmi citlivě s ohledem na potřeby těla. Právě ono totiž k nám mluví svou vlastní řečí, které je nutné naslouchat.
Listopad jako tréninkový měsíc dopadl velmi dobře, dostal jsem se do pravidelného tréninkového tempa a to byl hlavní cíl tohoto prvního měsíce zimní přípravy. Kolonka tréninkového deníku s názvem běh ukázala třicátého pěkných 300 km a to už je na triatlonistu slušný objem. Záběr ve vodě se lepší a na kole to taky není tak hrozný.
Venku to sice pořád vypadá, jako by si s námi chtělo dát v blízké době rande jaro, ale raději tomu moc nevěřte, rosničky slibují, že i letos zima přijde. Nám běžcům tohle počasí určitě velmi vyhovuje, ale taky je pěkně zrádné. Pořád si myslíme, jak je teplo, a pak stačí, aby jen sluníčko schovalo svoje pichlavé prstíky a už se ochlazuje. Co dělat, když máme pocit, že na nás něco leze?
Počasí v posledních dnech je na listopad víc než přijatelné. Úplně láká k tréninku, především okolo dvanácté hodiny, když sedím v kanceláři. Hned bych zaklapl notebook a vyjel na dlouhý švih po okolí. Realita je však taková, že v posledních dnech vybíhám okolo osmnácté hodiny, za tmy odkroužím něco kolem deseti kilometrů a o sluníčku si můžu maximálně pustit nějaký song v mptrojce.
Otázkou v názvu tohoto dílu tréninku na 10 km začíná mnoho dotazů lidí toužících prožívat stejnou radost z běhání jako stále více lidí po celém světě. Myslíte si, že uběhnout 5 km, 10 km či půlmaratón může každý, nebo je to jen výsada vyvolených?
V tréninku na 10 km Miloš Škorpil radí v listopadu ubrat zátěž a trénovat objemy. Nerespektování těchto rad se dříve nebo později projeví u každého, včetně Michala. Přečtěte si o jeho potížích s nártem i o tom, jak probíhá celoroční příprava na Ironmana.
Prozatím byl náš trénink stavěn na probíhající nultý ročník poháru Behej.com. Nyní konečně nastává čas přípravy na novou běžeckou sezónu. To znamená, že i celý tento seriál tréninků na 10 km dostane trochu jiný rámec. Zatím spíše glosoval, co se kde na stránkách či fóru propíralo. Nyní už bude více zaměřen na pravidla, která byste měli během přípravy dodržovat.
Michal je bojovník. Nerozhodí ho ani tma a špatné počasí, ani zavřený bazén. Tento týden vám kromě svého tréninku nabízí i pohled pod pokličku v jeho kuchyni. Přečtěte si, jaký má vztah k masu a makrobiotice.
Je čas čekání, čas přijímání a obdarovávání, čas radosti a smutku, čas naděje i beznaděje, čas vstávání a usínání, ale také čas poznávání. Celý život se potýkáme s časem a většinou s ním prohráváme na celé čáře. Pořád nadáváme, že nemůžeme nic stihnout a přitom se stačí jen na chvilku zastavit a podívat se kolem sebe.
Pokud jste někdy pocítili potřebu si své běžecké výkony zaznamenat, jistě jste jako první nejjednodušší řešení zvolili blok a tužku. Tento způsob záznamu má určitě své kouzlo, obzvláště když po letech narazíte na svůj starý sešit a s nostalgií ho můžete prolistovat a zhodnotit tak své minulé výkony.
V druhém díle tréninkového deníku na zdolání tříhodinové hranice v maratónu se dočtete, jak Michal bojuje s podzimním počasím. Můžete sledovat jak se mu daří plnit jeho plán z minulého týdne. Michal se tentokrát věnuje i své výstroji, konkrétně volbě bot.
"Chlapi, já su borec, běhám každý týden závod, k tomu si dám 3x týdně 30 km naplno a pořád se zlepšuji. Ty měkoty, co pořád mluví o tom, že by se měl člověk šetřit, zřejmě vůbec neví o čem mluví."
Zdá se vám, že tohle téma tu je pořád? Máte pravdu. Bohužel je jen málo těch, kteří si dokáží říci ve chvíli, kdy se cítí na Mont Everestu: "Bacha chlapče, už je čas jít dolů nebo to pěkně odskáčeš."
Dnešním dnem startuje nový seriál, v němž vám budeme každé úterý přinášet tréninkový deník Michala Jaloveckého. Michal si vytkl za cíl připravit se přes zimu na zlomení tříhodinové mety v dubnovém maratónu, čili jak patrno, jeho rady budou hlavně směřovat ambicioznějším běžcům.
Říjen byl měsícem, v němž jsme se měli spíše věnovat odpočinku a lízání ran. Naproti tomu v listopadu začínáme zakládat formu pro další sezónu. Tenhle měsíc, prosinec a první polovina ledna je doba, v níž by v našem tréninku měl být kladen důraz na obecnou vytrvalost. V tomto období se pokuste zapomenout na závody nebo omezte jejich počet na minimum.
Nastává období, kdy několik měsíců budeme mít problém s motivací k tréninku. Ráno bude chladno a mlha, v poledne smog a večer brzo tma. Ale i tohle období v sobě skrývá svá běžecká kouzla. Chce se to jen pořádně vybavit.
Zkusili jste někdy časný ranní běh? Tak časný, že většina lidí v tu dobu ještě spí a považuje hodinu za noční a nikoliv ranní? Ukážeme vám, že i tento běh si lze užít. Článek vychází z osobní zkušenosti autora a byl redigován trenérem Milošem Škorpilem.
Šaty dělají člověka. Toto rčení je omleté jak stará obnošená vesta a nikdo o něm již dnes nepochybuje. Jasně, mnozí se snaží dokázat, že to neplatí, ale nakonec se na důležitá jednání navléknou do kvádra a utáhnou kravatu.
Druh a způsob oblečení nás nezařazuje jen do určité skupiny lidí vyznačující se daným postojem k životu. Oblečení nám také dodává sebedůvěru a tím nám umožňuje dosáhnout lepšího výsledku i lepšího výkonu.
Říjen je ideální měsíc, kdy si můžeme trochu poležet ale také věnovat více času svým blízkým. Můžeme si s nimi sednout a seznámit je se svými běžeckými plány na další rok a pokusit se tyto plány uzpůsobit i jejich představám o ideálním společném prožití následujícího roku.
Říjen je z hlediska klasické běžecké přípravy brán zpravidla za měsíc, v němž si všeobecně lížeme rány a zranění, které nebyli schopni v důsledku závodů dosud vyléčit. Je to i vhodný čas pro to, abychom si určili své cíle na následující rok.
Ty by měly vycházet z letošních výsledků. Rozhodně bychom si neměli plánovat, že zaběhneme 10 km za 30 minut, když letos jsme to dali stěží za 40 minut, nebo uběhnout maratón za 3 hodiny, když se potýkáme s hranicí 3:30.
Máte vyšší sportovní ambice? Nesedí vám obecný tréninkový plán? Připravujete se na svůj velký závod a chcete mít vlastní přípravu? Máte zdravotní potíže nebo chcete poradit se stravou? Neváhejte a zapojte se do tréninku pod vedením zkušených trenérů!
Pitný režim je často přetřásaným tématem. Čím víc o něm víme, tím se nám zdá, že se v tom méně vyznáme. Jedno je však naprosto jisté – pít se musí. A to přiměřeně a často až do dvou hodin před závodem. Pak budeme mít ještě dosti času se nadměrné vody přirozenou cestou zbavit.
Nejčastější příčinou běžeckých zranění je přemíra intenzity v našem tréninku. To pramení z uspěchanosti doby. Stále jsme v časové tísni a když už si najdeme čas sami na sebe a na trénink, chceme celý trénink odběhat v maximální intenzitě.
V dnešním díle se zastavíme u intervalového tréninku. Typickou ukázkou jsou opakované 400m úseky s meziklusem (MK) nebo mezichůzí (MCH) 200 či 400 m.
Tento typ tréninku je odkazem Emila Zátopka, který však při svém tréninku dokázal zvládnout i 80 x 400 m. Dokud běhal "jen 80 opakování" dokázal se zlepšovat. Bohužel byl přesvědčen, že dalšího zlepšení lze dosáhnout jen dalším zvýšením počtu odběhaných úseků, až se zastavil u 120 opakování s nepříjemným zjištěním, že naopak rychlost ztrácí.
Tento týden bude plný očekávání. Pro mne i pro vás. Některé čeká Metro běh na 10 km, resp. addidas běh na 5 km. Velkou část z vás pak Kladenský maratón a mě začátek běhu okolo České republiky. Pro všechny z nás to tak bude týden zkoušky.
V dnešním díle se podíváme na jiný typ online aplikace pro zaznamenávání sportovních výkonů: Progresslog. Tento deník není oproti svým konkurentům součástí žádných specializovaných stránek o tréninku, ale samostatnou webovou aplikací. I jeho vývoj, zdá se, ustrnul. Přesto je to použitelný jednoduchý deník, který si své příznivce najde.
Pražská Stromovka uvidí tuto sobotu (2.9.)další díl tradičních setkání běžců před akcemi PIM. Sraz je v 10:00 před planetáriem.
Na společný výklus zve PIM, Miloš Škorpil a další trenéři běžeckých klubů.
Běh je dar, který si můžete nadělit sami sobě prakticky každý den. Nejvíce ho oceníte ve dnech, které jsou pro vás z různých důvodů velmi náročné. Ať už po stránce pracovní, kvůli problémům s jinými lidmi nebo je prostě "den blbec". Myšlenka na těch 30-40 minut, kdy poběžíme a nebudeme muset na nic a nikoho myslet, je oázou, která dodává našemu celodennímu konání energii k přežití.
Trénink je účinný tehdy, když dokážeme správně odhadnout své síly a správně sestavit tréninkový plán. Když se začtete do příběhů životních osudů jakéhokoliv sportovce, poznáte, že namíchat ty pravé tréninkové ingredience je vždy velká alchymie.
S běháním pro vás začíná lepší čas. Co je lepšího než se jít proběhnout?
Kolikrát už vám běh pomohl ze svízelných životních situací. Bylo vám na nic, proběhli jste se, vypotili a ejhle, najednou jste vnímali všechno jinak. Běh už tak není pro většinu z nás jen sportem, ale i cestou, která sice vede přes potoky potu, ale na jejímž konci nás čeká pohoda, vyrovnanost a chuť jít dál.
Nabízíme první díl nového seriálu Miloše Škorpila, který by Vás měl připravit na hladké zdolání 10km tratě. Tréninkový program navazuje na populární jarní přípravu na maratón. Věříme, že i nový seriál si najde spoustu příznivců a již nyní můžeme slíbit v této souvislosti dvě lahůdky, které představíme v nejbližších týdnech.
Každý běžec začne - dříve či později - řešit potřebu zaznamenávat si tréninkové údaje. Vedením deníku získáme výborný přehled o natrénovaných jednotkách, zaznamenávat osobní rekordy, vést si poznámky o závodech a sledovat růst své výkonnosti. V našem novém seriálu poradíme jak na to a nabídneme několik tipů na existující deníky.
Maraton je krásný, heroický cíl. Něco, co nedokáže každý. Je jedno, zda ho člověk dá za 3 nebo 5 hodin. Důležité je, že ho dokončí. V okamžiku, kdy doběhnete do cíle, jste plni nadšení, zažíváte velkou euforii, ale za pár dní se najednou dostaví pocit prázdna. Začnete si říkat: "Co dál? Mám zkusit něco delšího nebo něco rychlejšího? Mám běhat do vrchu nebo se snad začít třeba potápět?"
Do Volkswagen Maratonu Praha už zbývá pouze 10 dní a nás čeká společně 14. týden tréninku. Za 14 týdnů už člověk leccos pozná, a tak věřím, že většina z vás dnes už nemá obavy, zda to zvládne.
Do Volkswagen maratonu Praha zbývají už pouze dva týdny, nemá tedy smysl dohánět, co jsme doposud nestačili natrénovat. Většina z vás už se pomalu ale jistě stává zkušenými běžci, a tak hrozí jedno velké riziko. Jaké? Že pěkně zpychneme a zapomeneme na zadní vrátka v podobě sebereflexe.
Už vás začínají svrbět nohy? Už cítíte, jak z vás začíná proudit energie a tak byste si hrozně rádi vyzkoušeli, jak jste na tom? Pro ty, kdo se už nemohou dočkat, jsem právě do tréninku zařadil sobotní závody. Pokuste se běhat závody jen v sobotu a nechtějte si ještě ověřovat svoji skvělou formu třeba v neděli nebo někdy v týdnu. Věřte, že trénink je důležitý právě proto, že vás naučí se ovládat a soustředit se na cíl.
Tak jaro si s námi hezky zalaškovalo a ukázalo nám, jak by to bylo krásné, kdyby do nás pralo sluníčko, pak se ale leklo samo sebe a zase se schovalo za mraky. Bohužel nám nezbývá než dál usilovně hltat své kilometry, abychom ve zdraví přežili Pražský maraton nebo abychom konečně pokořili hranice svých osobáčků.
Máme za sebou Pražský půlmaraton, první pořádnou zkoušku, a jak jsem sledoval vaše ohlasy, tak ve většině případů úspěšnou. Mnohým z vás se bude najednou zdát, že byste mohli běhat v tréninku výrazně rychleji než doposud a proto vás chci hned na začátku zbrzdit ve vašem rozletu. V rozjeté přípravě není dobré cokoliv měnit, zvláště pak co se týče intenzity. Kdo toto pravidlo poruší, brzo zjistí, že mu došla šťáva.
Venku nám přichází konečně jaro, které je sice poněkud stydlivé, a tak jen tak jemně vystrkuje růžky a kouká, jestli se zima ještě nevrátí a nepraští ho přes ně. Stejně byste se měli chovat vy, když vyleze sluníčko a chystáte se na dlouhý běh. Oblečte se podle aktuálního počasí, ale nezapomeňte si dát kolem pasu lehkou větrovku.
Zdá se vám, že rad, jak správně běhat, není nikdy dost? Přinášíme vám tedy pro tréninkovou inspiraci další. Je jich pětadvacet a anglická verze časopisu Runner´s World je označuje jako zlaté. Vybrat by si z nich měli ambiciozní maratonci stejně jako ti, kdo běhají jen pro radost a závody je nelákají. Posuďte sami:-)
Jeden z nejčastějších dotazů, které zasíláte do Poradny, se týká toho, jak vlastně zjistíte svoji maximální tepovou frekvenci, s níž se setkáte ve většině tréninkových plánů - nejen pro běhání a nejen od Miloše. Jak tedy na to?
Přichází první ostrý test vaší formy a sice 1. dubna Pražský půlmaraton. Předně chci apelovat na ty, kteří si do poslední chvíle musí ověřovat, zda jim forma drží. Nechte už toho a odpočívejte, jinak vystřílíte všechen prach při poslední kontrolce a při vlastním půlmaratonu zjistíte, že ve čtvrtek byla forma výborná, že jste měli zaděláno na skvělý osobák, ale jako na potvoru v sobotu se už forma nedostavila. Jak by taky mohla, když jste ji ve čtvrtek z těla vyhnali.
Se startem opravdové sezony, kdy už teploměr nezalézá pod nulu a venku je vidět stále déle, se před běžci, ať už začátečníky či pokročilými, objevuje jedno z největších nebezpečí: přetrénování. S lepšícím se počasím, přicházejícím jarem a blížícím se maratonem (či jiným vrcholem sezony) máte touhu běhat stále více, až jednoho dne překročíte svůj individuální tréninkový práh. Výkonnost jde pak prudce dolů, cítíte se mdlí a na pěkný průšvih je zaděláno.
Jaro snad definitivně začíná a termínovka je v následujících týdnech už plná závodů. Sezona je v plném proudu. Možná je na místě položit si také otázku, na jaké závody by se měl běžec vydávat, jak často a co si od vůbec slibovat.
Ti z vás, kdo se chystají na maraton do Bratislavy, mají před sebou poslední dva týdny přípravy. Kdo poběží v Praze, se na start postaví už za sedm týdnů. Možná vás (stejně jako všechny, kdo se chystají na další maratony v jiné době) bude zajímat, na které věci – kromě pečlivého tréninku samozřejmě – byste neměli v posledních týdnech zapomínat. Tady máte pár tipů. Jak téměř vždy zdůrazňujeme: nejde o žádné dogma, ale jen pár věcí k inspiraci.
Tak jak si užíváte snad už posledních záchvěvů zimy? Z vašich reakcí vidím, že už vám leze docela krkem. Bylo by však chybou se snažit nad ní zvítězit tím, že bychom se ji snažili ignorovat. Myslím hlavně podklad, po němž musíme běhat. Nic naplat, pokud si chcete zaběhat skutečně kvalitně, musíte vyhledat buď prostředí nějaké haly či tělocvičny, nebo zvolit fitko, které je vybaveno běžeckými trenažéry.
Když jsem v posledním příspěvku "Což takhle dát si ultramaraton" tak trochu smazal nebo rozmazal ostrou hranici mezi normálním během a ultraběhem, mohlo by to vyvolat dojem, že ultramaraton může dělat opravdu každý a že na tom vlastně nic není. Ale tak to úplně není. Proto předposlední věta zdůraznila nutnost postupných cílů.
Jak jsem si všiml podle ohlasů, hodně z vás absolvovala o víkendu úspěšně první testík výkonnosti v závodě. Blahopřeji všem, kteří si vytvořili osobní rekordy, a chtěl bych utěšit ty, kterým to zrovna nevyšlo a běželi o pár vteřinek hůř, než si předsevzali. Berte to tak, že jste si to alespoň déle užívali, a pokud jde o maraton, déle zatěžovali své tělo kvalitním výkonem, což se určitě jednou vrátí.
Předloňské léto jsem četl jeden příběh, který jsem po svém převyprávěl s cílem pomoci pohlédnou návštěvníkům Behej.com na problémy, které řešíme vždy s křížkem po funuse. Totiž ve chvíli, kdy se nám přihodí nějaké zranění nebo nás postihne nemoc, která má zjevně příčinu v tom, že si myslíme, že věci, které platí na druhé, na nás neplatí. A že jsme prostě železní dědkové nebo železné báby.
Máme za sebou čtyři týdny a to je doba, kdy se začínají na člověku projevovat účinky tréninku a hlavně začíná na náš organizmus doléhat únava. Takže je nejlepší čas, kdy si něco říci o tom, proč například zařazuji jeden odpočinkový den v týdnu a proč je dobré vůbec se při přípravě na tak extrémní zátěž, jakou je uběhnutí maratonu, naučit také správně odpočívat neboli regenerovat.
Běžecký trénink by se neměl skládat pouze z běhání jako takového, ale i z dalších aerobních aktivit, pro které se užívá označení doplňový trénink, neboli „cross“. Sem patří cyklistika, plavání, běh na lyžích nebo třeba aerobic.
Součástí přípravy na maraton jsou i závody, na kterých můžete otestovat aktuální formu a zároveň je využít jako trénink rychlosti. Na první březnovou sobotu jsem vám jeden napsal do plánu, více o nich najdete v Kalendáři. Také je vhodná chvíle něco si říci o tom, jak doplňovat tekutiny a energii v tréninku i při závodech.
Sníh pomalu taje a za chvíli (snad) přijde čas, kdy goretexky a termobundy na tři čtvrtě roku odložíme do skříně. A konečně se budeme moci relativně v klidu připravovat na jarní maraton. Kolik a jak běhat, už asi víte. Ale víte, že stejně důležité je i to, kde běhat, aby vaše nohy byly na maratonskou výzvu co nejlépe připraveny?
Velké mrazily ustoupily, nesměle se začíná blížit jaro a to je, co se týče oblečení, dost ošidná doba. Najednou se nám zdá, že ty vrstvy, co na sobě máme, jsou nějak silné a zbytečné. A místo toho, abychom je odkládali postupně, tak je odhodíme najednou. Ráno pak s úlekem zjistíme, že se nám nějak blbě dýchá, bolí nás záda a dost často se k tomu přidají i klouby.
Renomovaný běžecký magazín Runner´s World se v únorovém čísle zamýšlel nad tím, jak se postupem času mění přístup k používaným tréninkovým metodám. Které jsou už „out“ a které jsou zrovna naopak „in“? Přečtěte si o tom, ale nezapomínejte na jednu věc: je to jen jeden z pohledů na tréninkovou metodiku a rozhodně jej nelze brát jako dogma.
Máme za sebou první týden společně přípravy na maraton. Podle toho, kolik bylo za ten týden přístupů na stránku, kde je trénink uveřejněn, a otázek, které k němu posíláte, je vidět, že vás trénink zaujal.
Asi neexistuje moc běžců, pro které by zima byla nejoblíbenějším ročním obdobím. Ale marná sláva – pokud chceme pomýšlet v sezoně na dobré časy, trénovat se musí. Máme před sebou ještě minimálně měsíc běhání v ne zrovna nejlepších podmínkách. Na co si dát v zimě hlavně pozor? Čeho se vyvarovat?
Vítám vás při první lekci maratonského tréninku:-) Čeká nás čtrnáctitýdenní cyklus, který by měl vrcholit Pražským mezinárodním maratonem (PIM) 14. května 2006, ale přípravu můžete samozřejmě použít pro jakýkoli maraton. Článek bude vycházet vždy ve čtvrtek a bude popisovat cyklus od nadcházející soboty do té příští.
Vím z vlastních zkušeností, že i člověk, který je veden, udělá při tréninku spoustu „blbostí“. Tím spíše ten, který je ponechán napospas pouze sám sobě. Náš čas je však velmi drahý a chceme-li to s během někam dotáhnout, je dobré ctít určité zásady.
RSSFeedy podle jednotlivých rubrik
© Behej.com sro, využití obsahu jen po domluvě s provozovatelem webu
Doporučujeme: SNOW – časopis pro lyže a lyžování
Design: yan (mupymup)
